Uživatelské nástroje
ls2018:etnicke_minority_ls_2018
Obsah
Zapisování atestací bude 11. září 2018 od 10:00 do 11:00 v mé kanceláři (E313).
Na tento den máte zápis od 12, takže by se to mělo krásně stihnout. Na 4. září 2018 jsem ještě vypsal poslední termín zkoušky (písemná od 12:30, pak ústní). Kdo půjde na zkoušku, zapíšu mu atestaci (zápočet) při zkoušce.
Na zapisování atestací se nemusíte dostavit osobně, můžete někoho s indexem poslat.
Výsledky po zkoušení 27. června 2018 ZDE
Výsledky po zkoušení 22. června 2018 ZDE
Výsledky po zkoušení 13. června 2018 ZDE
Výsledky po zkoušení 31. května 2018 ZDE
Výsledky po zkoušení 22. května 2018 ZDE
Výsledky po zkoušení 16. května 2018 ZDE
Výsledky po zkoušení 9. května 2018 ZDE
Etnické minority v Evropě 2018
Zde je odkaz na Kelty (čtěte minimálně do s. 22):
http://bit.ly/pevropa2016mono
KONEČNÉ výsledky po třetím průběžném testu (včetně reklamací: 4. 5. 2018) ZDE
Průběžné výsledky po druhém testu ZDE
Poslední průběžný test: ve čtvrtek 3. 5. 2018
TEST (zk):
- HROCH – DO 3. KAPITOLY (VČETNĚ)
- VLAJKY (Evropy)
- Mapa národnostních menšin: na MOODLE + mapy na seznamu národnostních menšin v Evropě
- např. MAPA - Albánci
- atd.
- Úkol na 3. seminář: Mít hotové výzkumné otázky + začít kap. Literární rešerše (podle výzkumných otázek za použití publikací z odborných databází).
- Úkol na 4. seminář: Mít literární rešerši a začít kap. Metodologie.
LS 2018
PODMÍNKY ZÍSKÁNÍ ZÁPOČTU:
- Maximálně 1 absence
- Mít vždy vypracovaný zadaný úkol (práci budete tvořit v průběhu semináře, ne najednou po jeho skončení, takže je třeba pracovat průběžně!)
- Hned po vybrání tématu začít shánět vhodné respondenty!!! (nemusí se to podařit hned)
- Vytvořit prezentaci - vybranou menšinu představit ve skupině podle tabulky na wiki, jak se zapíšete
Seminární práci se bude kontrolovat průběžně na seminářích, hotovou budete odevzdávat na wiki nejpozději do poloviny května. K dispozici je pouze jedna oprava!
| Číslo semináře | LS 2018 | týden | 14:00 |
|---|---|---|---|
| 1 | 13. 2. | lichý | úvod |
| 20. 2. | sudý | Prajer, Sycheva, Svetlova Albánci v Itálii |
|
| 2 | 27. 2. | lichý | Nela Riegerová, Emily Rúzhová, Andrea Černá, Kristýna Kupková Poláci v Rumunsku |
| 6. 3. | sudý | Soldátová,Vebrová, Martincová, Kuneš Německojazyčné obyvatelstvo ve Francii |
|
| 3 | 13. 3. | lichý | Iva Adámková, Tereza Braunsbergerová, Tanir Tlegenov, Albina Iskandarova, Anastasia Leus Rusíni na Ukrajině |
| 20. 3. | sudý | Hradílek, Jehličková, Konstantinidisová, Stiborová Německojazyčné obyvatelstvo v Itálii |
|
| 4 | 27. 3. | lichý | Eliška Hoangová, Tereza Kůtová, Jakub Lysek, Kateřina Stieglerová, Kateřina Veselská Turci v Německu |
| 3. 4. | sudý | Jiří Tulej, Denisa Petrůvová, Tadeáš Laufer Rusíni v Polsku (Lemkové) |
|
| 5 | 10. 4. | lichý | Natalia Doboš, Filip Hlaváček, Eva Štefanová, Denisa Kapušňáková, Valeriya Dvoryadkina Ukrajinci v Moldávii |
| 17. 4. | sudý | Klára Tačnerová, Zita Kovandová, Karel Rouček Albánci v Řecku Nikola Brůžová Krymští Tataři |
|
| 6 | 24. 4. | lichý | Edita Brožová, Monika Jelínková, Michaela Kotrbatá Italové v Chorvatsku |
| 1. 5. | sudý | Státní svátek |
Vzor zápisu do tabulky:
Ruda Kortus, Romana Hofreiterová \\ [[ls2018:Arberešové v Itálii|Arberešové v Itálii]]
V tabulce to pak bude vypadat např. takto:
| 21. 3. | sudý | Ruda Kortus, Romana Hofreiterová Arberešové v Itálii |
Přeškrtnutý text
Výběr minorit:
Práce studentů z minulých let: ZDE
- Poláci
v Rumunsku (Pestrá Evropa)
- Turci
v Německu(Pestrá Evropa)- v Makedonii
- v Řecku
- Italové
v Chorvatsku (Pestrá Evropa)
- Tataři
na Ukrajině
- Rusíni
na Ukrajině (Pestrá Evropa)v Moldáviiv Polsku
- Albánci
v Řeckuv Itálii (Arberešové)
- islamizovaní Slované (Pomáci)
- Řecko
- Bulharsko
- Makedonie
- Německojazyčné obyvatelstvo
v Itálii1)- Walserové
Alsasko a Lotrinsko (Francie)
Pořadník odevzdaných prací
Práci je třeba odevzdat (zkopírováním odkazu) do tohoto Pořadníku odevzdaných prací. Pokud práce nebude obsahovat všechny náležitosti, budou chyby okomentovány pro následující opravu (nutné předložit k dalšímu posouzení do oddílu Seznam prací k opravě) Oprava prací bude v pořadí, v jakém práce odevzdáte (kdo dřív přijde…).
První termín odevzdání prací je do 31. 5. 2018, opravené budou nejdéle do 15. 6. 2018. Druhý termín (první opravný) k odevzdání práce je do 31. 7. 2018, opravené budou do 31. 8. 2018. Konečný termín pro odevzdání práce je 31. 8. 2018 - u prázdninových termínů je zaručena kontrola 1. verze, ale už nelze zaručit kontrolu 2. odevzdání - pokud někdo např. poprvé odevzdá práci 30. 8. 2018 a práce nebude v pořádku, tak už na opravy jednoduše nezbude čas.
Upozorňuji, že zápočet je možné získat/zapsat pouze do 1. 9. 2018!
Seznam prací k opravě
Pořadník
Vzor: Ruda Kortus, Romana Hofreitrová
Arberešové v Itálii
- Kuneš Tomáš, Martincová Gabriela, Soldátová Klára, Vebrová Anna
Německojazyčné obyvatelstvo ve Francii OPRAVENO 3) - Hoangová Le Quyen, Jakub Lysek, Kateřina Stieglerová, Kateřina Veselská, Tereza Kůtová
Turci v Německu OPRAVENO 10) - Nikola Brůžová
Krymští Tataři
V 1. termínu neodevzdali
- Prajer, Sycheva, Svetlova
Albánci v Itálii - Nikola Brůžová
Krymští Tataři
2. termín odevzdání
- Kuneš Tomáš, Martincová Gabriela, Soldátová Klára, Vebrová Anna
Německojazyčné obyvatelstvo ve Francii 13) - Hradílek, Konstantinidisová, Jehličková, Stiborová
nemeckojazycne_obyvatelstvo_v_italii OK 28. 8. 2018 ALE16) 11. 9.: Ještě doplní… - Hoangová Le Quyen, Jakub Lysek, Kateřina Stieglerová, Kateřina Veselská, Tereza Kůtová
Turci v Německu 20) - Edita Brožová, Monika Jelínková, Michaela Kotrbatá
Italové v Chorvatsku OK 28. 8. 2018 ALE21) k 6. 9. 2018 ke změně ještě nedošlo… 11.9. - slíbily, že to hned opraví. OPRAVENO
3. termín odevzdání
- Nikola Brůžová
Krymští Tataři Ještě jsou třeba poměrně rozsáhlé opravy… 22)hotovo11. 9. slíbila, že vše ještě opraví… OPRAVENO - Kuneš Tomáš, Martincová Gabriela, Soldátová Klára, Vebrová Anna
Německojazyčné obyvatelstvo ve Francii OK 29. 8. 2018 23) - Hoangová Le Quyen, Jakub Lysek, Kateřina Stieglerová, Kateřina Veselská, Tereza Kůtová
Turci v Německu OK 6. 9. 2018 - Kovandová Zita, Rouček Karel, Tačnerová Klára
Albánci v Řecku OK 6. 9. 2018 - Doboš, Hlaváček, Kapušňaková, Štefanová
Ukrajinci v Moldávii OK 6. 9. 2018 - Růzhová, Černá, Kupková, Riegerová
Poláci v Rumunsku OK 6. 9. 2018 - Denisa Petrůvová, Tadeáš Laufer, Jiří Tulej
Lemkové v Polsku OK 6. 9. 2018 - Miroslav Prajer, Ekaterina Sycheva, Marie Svetlova
Albánci v Itálii Ještě čekám, až doplníte ty věci, o kterých jsme si říkali na zkoušce v úterý 4. září 2018.(opravili jsme)Raději se na to ještě mrkněte. (opraveno) 11. 9. slíbili, že vše ještě opraví…
Hlavní zásady pro psaní práce
- Práce bude na základě kvalitativního výzkumu (otázky proč a jak). Musí ovšem vycházet z kvantitativních údajů - oficiální počet, počty podle údajů příslušníků menšiny, …).
- Musíte mít respondenty z vybrané minority a z majority.
- Práce bude mít strukturu odborného textu (úvod, cíl práce…). doporuceni_k_psani_textu
- V práci musíte použít alespoň TŘI citace z databáze odborných časopisů. (http://infozdroje.czu.cz)
- Citace do dvojitých závorek (WIKI).
Cíl práce
Přečtěte si doporučení k psaní textu
V konkrétním státu popsat etnické uvědomění vybrané minority včetně všech jejích specifik. Z tohoto základu se vaše výzkumná otázka bude odvíjet.
Specifika vybrané minority mohou být kulturní - to je ale pojem velice široký, protože kulturu často chápeme právě v jejím širokém (Tylorovském) pojetí.
Proto by bylo dobré si ta kulturní specifika ještě nějak rozdělit:
- Uvědomění si určité odlišnosti v materiální kultuře
- oblékání
- stravování
- bydlení
- …
- Odlišnosti v duchovní kultuře
- historické povědomí
- náboženská příslušnost
- jazyková odlišnost
- …
- Odlišnost daná vzhledem, příslušností k jiné rase (tento typ odlišnosti často nejvíce způsobuje vyčlenění, protože je tato odlišnost patrná na první pohled).
- Hospodářská a ekonomická odlišnost - některé minority mají svá specifická zaměstnání a způsoby obživy. U některých se setkáváme s nadprůměrnou ekonomickou a hospodářskou úspěšností, u jiných naopak s nadprůměrnou ekonomickou a hospodářskou neúspěšností. Důležité je na tomto místě sledovat i region, kde se daná minorita nachází (patří k tradičně chudým nebo bohatým regionům dané země?). Také je samozřejmě možné, že výrazná hospodářská a ekonomická odlišnost (při srovnání s okolím) u sledované minority není.
Jedna skupina by měla mít cca 4 osoby.
Metodologie
Kvalitativní výzkum (vycházející z kvantitativního základu, což znamená, že se bez nějakých statistik neobejdete).
Respondenty je možné najít prostřednictvím spolků národnostních skupin, Evropské federace národnostních menšin (FUEN), facebooku, couchsurfingu, cizinců, telefonu…
Měli byste se zaměřit na tři různé pohledy na vybranou minoritu:
- pohled příslušníka dané minority
- pohled příslušníka majoritní společnosti (který s vybranou menšinou přichází do kontaktu)
- třetí pohled může být různý - buď někdo nezaujatý, nebo pohled příslušníků v „domovském státě“ (tj. pokud si vyberete třeba Turky v Řecku, tak jaký je pohled tureckých Turků na tureckou menšinu v Řecku)
Pozor - ať to nejsou jen nějaké plky! Když budete třeba uvádět, že někde mají tendence k nepořádku, tak je třeba to nějak dokumentovat (kvantitativními údaji, fotografiemi, články z denního tisku…)
Literatura
V textu je třeba použít alespoň tři různé články z databáze odborných časopisů - docela dobré jsou databáze EBSCO nebo PROQUEST, ke kterým se dostanete přes http://infozdroje.czu.cz (přihlášení studentským loginem). Blíže k tomu v DOPORUČENÍ
Zkuste také využít prací vašich spolužáků z minulých let: http://www.hks.re/wiki/narodnostni_mensiny_v_evrope
Nejčastější chyby z minulých let – K PROSTUDOVÁNÍ
1. Váš úvod ať je skutečně úvodem, musíte čtenáře uvést do VAŠÍ problematiky, nikoliv obecné problematiky minorit v Evropě. V úvodu také čtenáře seznamte, o čem vaše práce pojednává, na co konkrétního se zaměřuje a z tohoto důvodu toto pište na samotný konec, protože až v ten okamžik víte, z čeho všeho se vaše práce skládá.
2. Cílem práce je správné položení výzkumné otázky – ovšem vy zapomínáte na to, že výzkumná otázka se soustřeďuje na 3 pohledy, které v cíli práce často zapomínáte zmínit a z toho důvodu poté i špatně koncipujete závěr, kdy 3 pohledy opomenete „překrýt“ a udělat z nich „univerzální“ obraz o dané minoritě, kterou zkoumáte.
3.Literární rešerši nezaměňujte s teoretickou částí práce. Ať se opravdu jedná o kritické zhodnocení zdrojů, které se týkají vaší problematiky, nikoliv dlouhosáhlé parafrázované pasáže textu, které patří do teoretického zázemí. V rešerši nezapomeňte uvádět zdroje ihned po zmínění autora či názvu knihy.
4. Metodologie – ta se musí skládat ze tří částí. První částí je teoretické zázemí metod a technik sběru dat, které jste ve výzkumu použili. Např. když použijete polostrukturovaný rozhovor, tak napíšete, co to ten polostrukturovaný rozhovor je, čím se vyznačuje, jaké má výhody a nevýhody. Poté v druhé části metodologie přejdete k průběhu terénního výzkumu, kde popíšete, jak jste v terénu postupovali, s čím jste se setkali, jaké problémy se vyskytly, jak jste ty problémy vyřešili a jak jste tu metodu / techniku sběru dat (např. polostrukturovaný rozhovor přes Skype) použili v terénu. Třetí část metodologie jsou obecné informace o vašich respondentech, bude zde také jasně uvedeno, zda je respondent zástupce pohledu majority na minoritu, minority na majoritu či externí pohled, aby to bylo jasné.
5. Vlastní práce – použijte jednoznačný filtr, který zní: Souvisí tato kapitola, kterou píšu v teoretické části práce s mou výzkumnou otázkou? Pokud ano, kapitola je v teorii oprávněně a je dobré to napsat na úvod každé té kapitolky, jak tedy s výzkumnou otázkou souvisí a proč si to místo v teoretické části zaslouží. Pokud si odpovíte, že nesouvisí s výzkumnou otázkou, kapitola sem nepatří. Velkou chybou v práci bývá to, že popisujete každou zemi zvlášť. Např. když někdo píše o Slovácích v Maďarsku, popisuje vše o Slovensku a vše o Maďarsku zvlášť (jazyk, kulturu, náboženství, zvyky, tradice, gastronomii apod.). Jenže z tohoto se přeci já nedozvím, jaké zvyky, tradice, jazyk a kulturu mají přímo ti maďarští Slováci. Dále nezapomínejte postupovat od obecného ke konkrétnímu a jeden okruh problematiky např. náboženství, řešte v jedné kapitole, nikoliv „rozstrkaně“ se náboženství věnovat v různých částech textu. Čili vše, co se týká jedné problematiky, musí být napsané u sebe.
V textu musíte mít statistiku (včetně odkazů) počtu příslušníků dané skupiny, jak se počty v průběhu času měnily.
6. Zařazení výzkumu do práce (takto ovšem příslušnou kapitolu ve vaší práci nenazývejte!) – nikdy neinterpretujte svůj výzkum formou otázka a ihned za ní následuje odpověď. Ve výpovědích vašich respondentů hledejte souvislosti, vztahy a vzorce a ty interpretujte. Zjištěné výpovědi zařazujte do teoretického zázemí, ukažte, jak je to dnes, jak to vidí zkoumaná skupina. Nezapomínejte na tři základní pohledy, a to:
- pohled majority na minoritu,
- pohled minority na majoritu a
- externí pohled.
V praktické části musíte propojit tři věci: výpovědi respondentů, na to by měly navazovat vaše komentáře a srovnání s údaji v literatuře. (Pořadí může být i jiné, ale ty tři věci by tam měly být všechny…)
7. Závěr – nezapomínejte překrýt ty 3 zkoumané pohledy a napsat jasný „univerzální“ obraz zkoumané minority a zodpovědět tak na výzkumnou otázku.
8. Seznam literatury. Nezapomínejte, že vše musí být seřazeno podle abecedy příjmení autora a název knihy či článku musí být kurzívou jak v závěrečném seznamu, tak u průběžných citací jako poznámka pod čarou, kde to často chybí všem. Z tohoto důvodu tedy není dodržena citační norma. Dále často zapomínáte na povinnou citaci tří různých článků z databáze odborných časopisů.
Další problémy, které se vyskytují při opravování, je psaní velkých a malých písmen – ruština, čeština, němčina – vždy malé písmeno, Rus, Čech, Němec – vždy velké písmeno, česká, ruská či německá kniha – vždy malé písmeno (jedná se o přídavné jméno). Dále u obrázků, grafů či fotografií vám často chybějí popisky, musí zde být jasně napsáno, co tím chcete čtenáři ukázat. Až budete odevzdávat svoji práci, měli byste mít všichni po sobě celý text přečtený (text by tedy měl být bez hrubek a překlepů).
Odkazy
- Skripta Etnické minority v Evropě ZDE
- Rozdíly mezi Němci a Italy: nemci-italove.avi24)
- Ukázka, jak je možné poskládat více věcí na sebe a dostat z toho jednu věc25). Podobně byste měli na sebe naskládat jednotlivá sdělení členů určité skupiny a udělat z toho jeden „univerzální“ obraz.
Počet shlédnutí: 63
1)
Podívejte se i na práce vašich spolužáků z minulých let: ZDE nebo na http://pestraevropa.hks.re/nemci-v-italii.php nebo http://pestraevropa.hks.re/2014/Tyroly/N%C4%9Bmci/ nebo http://pestraevropa.hks.re/2016/nemci-v-italii/
2)
Práce je pěkná, ale vyžaduje ještě nějaké dílčí úpravy. Slohová a formální stránka: některé formulace nejsou pěkné – například …tvoří největší část křesťané, především katolíci, kteří zabírají 86 %. Dále: Italskou kulturu se snaží udržet jak v rodinách, tak například v centrální budově v Rijece, která slouží pro italskou komunitu jako místo, kde se mohou scházet a společně tvořit, anebo dalších místech komunit pro to určených. Dále: …existuje mnoho způsobů, kterými tento pokrm připravit.
Co se překlepů týká, máte pochvalu, protože v tomto ohledu je práce zpracovaná pečlivě (překlepy jsou jen někde – např. které se nacházejí v severnozápadní části…, někde chybí mezery – 13.století). Pozor na hyperkorektní tvary – např. jestli dokáží místo jestli dokážou, dále býti. Názvy jídel nejsou s velkými písmeny: Existuje mnoho variant, jak Maneštru uvařit… – takhle to vypadá, že vaříte nějakou ženskou. Hrubky a překlepy: dospělích, dále v Trestu, psaní čárek: …nemá a tím pádem…
Seznam zdrojů: za [online] dávejte vydavatele. Takže místo
Národnostní menšiny v Chorvatsku a jejich tištěné informační prostředky. [online]. Copyright © [cit 10.3.2018]. Dostupné z: http://www.jednota.hr/index.php/cz/jednota-clanci/item/3833-narodnostni-mensiny-v-chorvatsku-a-jejich-tistene-informacni-prostredky
spíše
Národnostní menšiny v Chorvatsku a jejich tištěné informační prostředky. [online]. © Jednota – Novinově vydavatelská instituce [cit 10.3.2018]. Dostupné z: http://www.jednota.hr/index.php/cz/jednota-clanci/item/3833-narodnostni-mensiny-v-chorvatsku-a-jejich-tistene-informacni-prostredky
V první tabulce jsem vám poopravil zarovnávání: když máte někde čísla, je dobré je zarovnávat vpravo, protože je to mnohem přehlednější. Opravte si to i ve druhé tabulce. Odkaz na zdroj u první tabulky neukazuje na správnou webovou stránku (u druhé tabulky ano). V citacích můžete dát překlad do češtiny do závorky, ale měl by tam zůstat i původní název (kvůli možnosti dohledání): takže před Náboženství podle etnik v roce 2011 by měl být ještě název chorvatštině/angličtině, který je z přesně z webové stránky.
Máte pěkné popisky obrázků, ale ty mezery, kterými jste text centrovali, jsou záludné: pokud se na to dívá někdo s jiným (širším, nebo užším) monitorem, pak se to rozhodí. Může se to řešit třeba tím, že se dá obojí do tabulky, nebo jsem vám navrhl trochu kostrbatější zápis u popisku Italská knihovna v Rovinj (asi by mělo být v Rovinji) a Výskyt některých menšin a jejich jazyků v Chorvatsku.
Některé údaje je třeba zpřesnit: V roce 1920 zahájila fašistická italská vláda systematickou, a také nucenou italizaci chorvatského obyvatelstva. Jejich největším nepřítelem se stal Josip Broz, známý jako Tito. Jednak tady není jasné, čí nepřítel Josip Broz byl (fašistické vlády, nebo chorvatského obyvatelstva), jednak je nepřesnost v dataci. Fašistická organizace Fasci italiani byla sice založena už v roce 1919, ale Mussolini se stal předsedou vlády až v roce 1922. Docházelo tedy k italizaci chorvatského obyvatelstva ještě před oficiálním nástupem italského fašismu? Nevím, je to ale možné.
Zdá se mi, že s údajem Asi 6.000 let př.n.l. osídlil oblast dnešního Chorvatska kmen Ilyrů jste to trochu přehnali – to jsou starší než Sumerové?
Nepřesné formulace: Po rozpadu Římské říše v roce 395 n. l. připadlo Chorvatsko Byzanci – v té době Chorvatsko neexistovalo, snad území dnešního Chorvatska. Dále: Po první světové válce a rozpadu Rakouska – Uherska v roce 1918 vytvořili Chorvaté, Slovinci a Srbové jednotný státní útvar nazývaný Království Jugoslávie. – Království Jugoslávie to začali nazývat až v roce 1929. Píšete: Dále byly chorvatské vesnice ničeny… – myslíte tím na území okupovaném Itálií?
Po rozpadu západořímské říše v roce 476 dobyli němečtí barbaři Itálii… – je to opravdu možné takto napsat? (Kdy vznikla Itálie, kdy můžeme hovořit o Německu, co znamená označení barbaři?) V historickém exkurzu nemáte uvedené skoro žádné citace, odkud údaje berete. Celou kap. Historie italské minority v Chorvatsku bych doporučil lépe strukturovat (rozdělit na podkapitoly, aby se v tom čtenář neztratil, protože první odstavce třeba nepopisují (a ani nemohou) historii italské minority v Chorvatsku.
U odstavce, který začíná I v současné době je historie italské menšiny v Chorvatsku z pohledu minority chápána velice tragicky… – tady by bylo velice působivé nechat přímo promluvit respondenty (někde to máte, někde je to jen stručné). V kap. Metodologie zpřesněte údaje o dotaznících, aby bylo zřejmé o jaké jde (kvalitativní x kvantitativní) – jak jste pak získané údaje zpracovali. V dalším textu pak například uvádíte: Při otázce, zda slaví členové italské minority svátky jako Chorvaté nebo Italové, byl výsledek nerozhodný, kdy polovina respondentů uvedla Chorvaty a polovina Italy. Máte dostatek respondentů, aby bylo možné určit číselný podíl? Pokud ne, je třeba volit obecnější formulace. Na kvantitativní vyhodnocování se většinou požaduje přes 100 respondentů – zhruba by to mělo být tak, aby výpověď jednoho respondenta nemohla zamíchat s procentuálním vyjádřením.
Kap. Výzkumné otázky dejte spíše někam do úvodu, aby bylo jasné co sledujete a proč to sledujete.
Tvrzení Italská a chorvatská kultura příliš mnoho odlišností nemá je hodně zjednodušující a téměř nepoužitelné.
Doporučil bych přidat jazyk a historické povědomí do kap. Kultura italské minority v Chorvatsku. Tuto kapitolu strukturujte podle výzkumných otázek.
Seznam literatury nečíslujte. Klidně můžete psát dohromady tištěné i webové zdroje. Seznam obrázků, tabulek, grafů… se pak uvádí zvlášť.
Co se překlepů týká, máte pochvalu, protože v tomto ohledu je práce zpracovaná pečlivě (překlepy jsou jen někde – např. které se nacházejí v severnozápadní části…, někde chybí mezery – 13.století). Pozor na hyperkorektní tvary – např. jestli dokáží místo jestli dokážou, dále býti. Názvy jídel nejsou s velkými písmeny: Existuje mnoho variant, jak Maneštru uvařit… – takhle to vypadá, že vaříte nějakou ženskou. Hrubky a překlepy: dospělích, dále v Trestu, psaní čárek: …nemá a tím pádem…
Seznam zdrojů: za [online] dávejte vydavatele. Takže místo
Národnostní menšiny v Chorvatsku a jejich tištěné informační prostředky. [online]. Copyright © [cit 10.3.2018]. Dostupné z: http://www.jednota.hr/index.php/cz/jednota-clanci/item/3833-narodnostni-mensiny-v-chorvatsku-a-jejich-tistene-informacni-prostredky
spíše
Národnostní menšiny v Chorvatsku a jejich tištěné informační prostředky. [online]. © Jednota – Novinově vydavatelská instituce [cit 10.3.2018]. Dostupné z: http://www.jednota.hr/index.php/cz/jednota-clanci/item/3833-narodnostni-mensiny-v-chorvatsku-a-jejich-tistene-informacni-prostredky
V první tabulce jsem vám poopravil zarovnávání: když máte někde čísla, je dobré je zarovnávat vpravo, protože je to mnohem přehlednější. Opravte si to i ve druhé tabulce. Odkaz na zdroj u první tabulky neukazuje na správnou webovou stránku (u druhé tabulky ano). V citacích můžete dát překlad do češtiny do závorky, ale měl by tam zůstat i původní název (kvůli možnosti dohledání): takže před Náboženství podle etnik v roce 2011 by měl být ještě název chorvatštině/angličtině, který je z přesně z webové stránky.
Máte pěkné popisky obrázků, ale ty mezery, kterými jste text centrovali, jsou záludné: pokud se na to dívá někdo s jiným (širším, nebo užším) monitorem, pak se to rozhodí. Může se to řešit třeba tím, že se dá obojí do tabulky, nebo jsem vám navrhl trochu kostrbatější zápis u popisku Italská knihovna v Rovinj (asi by mělo být v Rovinji) a Výskyt některých menšin a jejich jazyků v Chorvatsku.
Některé údaje je třeba zpřesnit: V roce 1920 zahájila fašistická italská vláda systematickou, a také nucenou italizaci chorvatského obyvatelstva. Jejich největším nepřítelem se stal Josip Broz, známý jako Tito. Jednak tady není jasné, čí nepřítel Josip Broz byl (fašistické vlády, nebo chorvatského obyvatelstva), jednak je nepřesnost v dataci. Fašistická organizace Fasci italiani byla sice založena už v roce 1919, ale Mussolini se stal předsedou vlády až v roce 1922. Docházelo tedy k italizaci chorvatského obyvatelstva ještě před oficiálním nástupem italského fašismu? Nevím, je to ale možné.
Zdá se mi, že s údajem Asi 6.000 let př.n.l. osídlil oblast dnešního Chorvatska kmen Ilyrů jste to trochu přehnali – to jsou starší než Sumerové?
Nepřesné formulace: Po rozpadu Římské říše v roce 395 n. l. připadlo Chorvatsko Byzanci – v té době Chorvatsko neexistovalo, snad území dnešního Chorvatska. Dále: Po první světové válce a rozpadu Rakouska – Uherska v roce 1918 vytvořili Chorvaté, Slovinci a Srbové jednotný státní útvar nazývaný Království Jugoslávie. – Království Jugoslávie to začali nazývat až v roce 1929. Píšete: Dále byly chorvatské vesnice ničeny… – myslíte tím na území okupovaném Itálií?
Po rozpadu západořímské říše v roce 476 dobyli němečtí barbaři Itálii… – je to opravdu možné takto napsat? (Kdy vznikla Itálie, kdy můžeme hovořit o Německu, co znamená označení barbaři?) V historickém exkurzu nemáte uvedené skoro žádné citace, odkud údaje berete. Celou kap. Historie italské minority v Chorvatsku bych doporučil lépe strukturovat (rozdělit na podkapitoly, aby se v tom čtenář neztratil, protože první odstavce třeba nepopisují (a ani nemohou) historii italské minority v Chorvatsku.
U odstavce, který začíná I v současné době je historie italské menšiny v Chorvatsku z pohledu minority chápána velice tragicky… – tady by bylo velice působivé nechat přímo promluvit respondenty (někde to máte, někde je to jen stručné). V kap. Metodologie zpřesněte údaje o dotaznících, aby bylo zřejmé o jaké jde (kvalitativní x kvantitativní) – jak jste pak získané údaje zpracovali. V dalším textu pak například uvádíte: Při otázce, zda slaví členové italské minority svátky jako Chorvaté nebo Italové, byl výsledek nerozhodný, kdy polovina respondentů uvedla Chorvaty a polovina Italy. Máte dostatek respondentů, aby bylo možné určit číselný podíl? Pokud ne, je třeba volit obecnější formulace. Na kvantitativní vyhodnocování se většinou požaduje přes 100 respondentů – zhruba by to mělo být tak, aby výpověď jednoho respondenta nemohla zamíchat s procentuálním vyjádřením.
Kap. Výzkumné otázky dejte spíše někam do úvodu, aby bylo jasné co sledujete a proč to sledujete.
Tvrzení Italská a chorvatská kultura příliš mnoho odlišností nemá je hodně zjednodušující a téměř nepoužitelné.
Doporučil bych přidat jazyk a historické povědomí do kap. Kultura italské minority v Chorvatsku. Tuto kapitolu strukturujte podle výzkumných otázek.
Seznam literatury nečíslujte. Klidně můžete psát dohromady tištěné i webové zdroje. Seznam obrázků, tabulek, grafů… se pak uvádí zvlášť.
3)
Píšete: Alsasko je v dnešní době jedním z departmentů Francie. To ale není pravda – území Alsaska je tvořeno 2 departmenty, z nichž ani jeden se nejmenuje Alsasko.
Formální stránka: překlepy a hrubky – O přiblížení Alaska, není alsasština, ale alsaština, nejsou Alsasové, ale Alsasani, dále konrétně, Naleznemu, hlasí, prostestanti, názvy jídel (i cukroví) jsou s malým písmenem – tedy ne cukroví Bredele atd. atd. (je toho moc)… Není nebo Rakousku, a nebo jejich, ale nebo Rakousku, nebo jejich…
Jak jste přišli na velikost Alsaska, že je velké 3 310 kilometrů čtverečních? Neměřil jsem to, ale spíše se uvádí přes 8\-000\-km2. Co považujete za přírodní bilanci?
Citace: Pokud citujete časopis, necitujte ho jako webovou stránku, ale jako časopis (název časopisu kurzívou) – ne jako např. v odkazu č. 7. Je to v DOPORUČENÍ.
Doporučuji trochu vylepšit úvod – opět viz DOPORUČENÍ. Takhle na to čtenáře až zas tak moc nenalákáte. Aktuálnost tématu tam také moc nevidím.
Do kap. Výzkumné otázky nepište o získávání dat, to patří do metodologie.
V kap. Výzkumné otázky nějak nenacházím ty tři pohledy, o kterých jsme si říkali na seminářích. Navíc: na výzkumné otázky MUSÍ přímo navazovat kap. Literární rešerše – nezačínejte tedy O přiblížení Alaska a jeho vývoji v historii, když to vůbec ve výzkumných otázkách nemáte. Podobně i dále. Na kuchyni máte jednu výzkumnou otázku a v rešerši jste to odbyli tím, že o vinařské problematice, hroznech a chutích, se můžeme dočíst v publikaci The People of Alsace Are Particular About the Wines They Produce. Vůbec nediskutujete druhou záležitost – silně nadprůměrnou produkci piva (ve srovnání s dalšími oblastmi Francie). V kap. Metodologie chybí adekvace metod, bližší údaje o dotazníku (případně na odkaz na dotazník do přílohy), kolik jste měli přes dotazník respondentů…
V kap. Historie není nijak šikovné začínat spory mezi Francií a Německem a pak hned přeskočit na kočovné lovce. Je třeba mnohem lépe strukturovat kap. Praktická část, abyste zohlednili ty tři pohledy (viz výše) a jednotlivé specifické prvky alsaské kultury. Na to pak musí (se stejnou strukturou) navázat kap. Závěr.
Seznam literatury nečíslujte. Klidně můžete psát dohromady tištěné i webové zdroje. Seznam obrázků, tabulek, grafů… se pak uvádí zvlášť.
Celkově: je vidět, že jste tomu nějaký čas věnovali, ale ke zdárnému konci povede ještě poměrně dlouhá cesta.
Formální stránka: překlepy a hrubky – O přiblížení Alaska, není alsasština, ale alsaština, nejsou Alsasové, ale Alsasani, dále konrétně, Naleznemu, hlasí, prostestanti, názvy jídel (i cukroví) jsou s malým písmenem – tedy ne cukroví Bredele atd. atd. (je toho moc)… Není nebo Rakousku, a nebo jejich, ale nebo Rakousku, nebo jejich…
Jak jste přišli na velikost Alsaska, že je velké 3 310 kilometrů čtverečních? Neměřil jsem to, ale spíše se uvádí přes 8\-000\-km2. Co považujete za přírodní bilanci?
Citace: Pokud citujete časopis, necitujte ho jako webovou stránku, ale jako časopis (název časopisu kurzívou) – ne jako např. v odkazu č. 7. Je to v DOPORUČENÍ.
Doporučuji trochu vylepšit úvod – opět viz DOPORUČENÍ. Takhle na to čtenáře až zas tak moc nenalákáte. Aktuálnost tématu tam také moc nevidím.
Do kap. Výzkumné otázky nepište o získávání dat, to patří do metodologie.
V kap. Výzkumné otázky nějak nenacházím ty tři pohledy, o kterých jsme si říkali na seminářích. Navíc: na výzkumné otázky MUSÍ přímo navazovat kap. Literární rešerše – nezačínejte tedy O přiblížení Alaska a jeho vývoji v historii, když to vůbec ve výzkumných otázkách nemáte. Podobně i dále. Na kuchyni máte jednu výzkumnou otázku a v rešerši jste to odbyli tím, že o vinařské problematice, hroznech a chutích, se můžeme dočíst v publikaci The People of Alsace Are Particular About the Wines They Produce. Vůbec nediskutujete druhou záležitost – silně nadprůměrnou produkci piva (ve srovnání s dalšími oblastmi Francie). V kap. Metodologie chybí adekvace metod, bližší údaje o dotazníku (případně na odkaz na dotazník do přílohy), kolik jste měli přes dotazník respondentů…
V kap. Historie není nijak šikovné začínat spory mezi Francií a Německem a pak hned přeskočit na kočovné lovce. Je třeba mnohem lépe strukturovat kap. Praktická část, abyste zohlednili ty tři pohledy (viz výše) a jednotlivé specifické prvky alsaské kultury. Na to pak musí (se stejnou strukturou) navázat kap. Závěr.
Seznam literatury nečíslujte. Klidně můžete psát dohromady tištěné i webové zdroje. Seznam obrázků, tabulek, grafů… se pak uvádí zvlášť.
Celkově: je vidět, že jste tomu nějaký čas věnovali, ale ke zdárnému konci povede ještě poměrně dlouhá cesta.
4)
Hodně věcí máte pěkně, podle toho, jak jsme si to říkali na seminářích, některé je třeba ještě vylepšit. Kap. Úvod – viz DOPORUČENÍ. Takhle na to čtenáře až zas tak moc nenalákáte. Aktuálnost tématu tam také moc nevidím.
Nepřesné formulace: Albánie byla v minulosti tureckou říší… – nebyla, byla součástí Osmanské říše, kde se mluvilo turecky.
Shoda větných členů: byly zjišťovány na vzorku skládajících, dále Může se připravovat na velké pánvi a po dopečení nakrájen na porce nebo jako jednotlivé kousky, mezery a pomlčky: řecko – ortodoxní, psaní čárek: Vzhledem k tomu, že Albánci jsou nejpočetnější skupinou přistěhovalců v Řecku je přizpůsobení Řeků logické. (navíc: je to přizpůsobení opravdu tak logické?), dále V článku je popisováno jaký vliv mají…, překlepy: návaky, něž pro ty, o čež, nejprojevil, Peloponnésu, hrubky: členny, velká a malá písmena: vyhnána Řeckou armádou, psaní mezer: Čínou.V dnešní, nezačínejte větu spojkou – Což nám také potvrdila respondentka…atd. atd. (je toho opravdu dost)…
V kap. Metodologie chybí bližší údaje o dotazníku (případně odkaz na dotazník do přílohy)…
Jak souvisí první odstavec v kap. Řecko s výzkumnými otázkami? Vy netvoříte encyklopedii, ale encyklopedické údaje máte dávat do souvislosti s vaším výzkumem – udělejte to.
Jak souvisí kap. Historie Albánie s výzkumnými otázkami? Ukažte tam nějakou větší souvislost s migrací Albánců (to máte jen v poslední větě).
V kap. Statistické údaje je třeba oddělit (nebo zmínit, že je to dohromady) národnostní menšiny (mají řecké občanství) a cizince (nemají řecké občanství) – trochu to máte v kap. Albánci v Řecku.
Každá věta musí být jednoznačná. Věta Od poloviny 20. století začala vláda usilovat o izolaci jednotlivých církví od vlivu zvenčí. to nesplňuje – jaká vláda? Řecká, albánská? Asi albánská. Pak je ovšem dost nešikovné ustrnout v popisu náboženské situace v Albánii v roce 1976.
Nechte v kap. Kultura albánské minority v Řecku přímo promluvit vaše respondenty. (i v dalších kapitolách) a nebojte se i v praktické části více citovat z odborné literatury. Například Z důvodu toho, že Albánie byla v minulosti tureckou říší, zůstalo v albánštině zakořeněno spoustu tureckých slov. Stejně tak i několik řeckých slov, zejména z jihu Řecka. – klidně tam ta slova můžete zmínit.
Úplně nechápu, co myslel respondent sdělením „Co byste čekali od země, která 500x hlasovala pro Golden Dawn?“ (Golden Dawn je řecká politická strana). – to snad mělo být 500 voleb? Strana ale byla založena až někdy v 90. letech 20. století a nějaké větší volební úspěchy má až v současnosti. Něco k tomuto tématu diskutujte. (Podobně i na dalších místech – máte to dobře rozjeté, ale pak toho čtenáři moc neřeknete: Respondent Indrit se zmiňuje o politických a historických problémech mezi Řeky a Albánci. Tak ty problémy zase diskutujte…
Seznam literatury (který máte mimo normu – chybí kurzíva) nečíslujte. Klidně můžete psát dohromady tištěné i webové zdroje. Pokud citujete časopis, necitujte ho jako webovou stránku, ale jako časopis (název časopisu kurzívou).
Seznam obrázků, tabulek, grafů… se uvádí zvlášť.
Nepřesné formulace: Albánie byla v minulosti tureckou říší… – nebyla, byla součástí Osmanské říše, kde se mluvilo turecky.
Shoda větných členů: byly zjišťovány na vzorku skládajících, dále Může se připravovat na velké pánvi a po dopečení nakrájen na porce nebo jako jednotlivé kousky, mezery a pomlčky: řecko – ortodoxní, psaní čárek: Vzhledem k tomu, že Albánci jsou nejpočetnější skupinou přistěhovalců v Řecku je přizpůsobení Řeků logické. (navíc: je to přizpůsobení opravdu tak logické?), dále V článku je popisováno jaký vliv mají…, překlepy: návaky, něž pro ty, o čež, nejprojevil, Peloponnésu, hrubky: členny, velká a malá písmena: vyhnána Řeckou armádou, psaní mezer: Čínou.V dnešní, nezačínejte větu spojkou – Což nám také potvrdila respondentka…atd. atd. (je toho opravdu dost)…
V kap. Metodologie chybí bližší údaje o dotazníku (případně odkaz na dotazník do přílohy)…
Jak souvisí první odstavec v kap. Řecko s výzkumnými otázkami? Vy netvoříte encyklopedii, ale encyklopedické údaje máte dávat do souvislosti s vaším výzkumem – udělejte to.
Jak souvisí kap. Historie Albánie s výzkumnými otázkami? Ukažte tam nějakou větší souvislost s migrací Albánců (to máte jen v poslední větě).
V kap. Statistické údaje je třeba oddělit (nebo zmínit, že je to dohromady) národnostní menšiny (mají řecké občanství) a cizince (nemají řecké občanství) – trochu to máte v kap. Albánci v Řecku.
Každá věta musí být jednoznačná. Věta Od poloviny 20. století začala vláda usilovat o izolaci jednotlivých církví od vlivu zvenčí. to nesplňuje – jaká vláda? Řecká, albánská? Asi albánská. Pak je ovšem dost nešikovné ustrnout v popisu náboženské situace v Albánii v roce 1976.
Nechte v kap. Kultura albánské minority v Řecku přímo promluvit vaše respondenty. (i v dalších kapitolách) a nebojte se i v praktické části více citovat z odborné literatury. Například Z důvodu toho, že Albánie byla v minulosti tureckou říší, zůstalo v albánštině zakořeněno spoustu tureckých slov. Stejně tak i několik řeckých slov, zejména z jihu Řecka. – klidně tam ta slova můžete zmínit.
Úplně nechápu, co myslel respondent sdělením „Co byste čekali od země, která 500x hlasovala pro Golden Dawn?“ (Golden Dawn je řecká politická strana). – to snad mělo být 500 voleb? Strana ale byla založena až někdy v 90. letech 20. století a nějaké větší volební úspěchy má až v současnosti. Něco k tomuto tématu diskutujte. (Podobně i na dalších místech – máte to dobře rozjeté, ale pak toho čtenáři moc neřeknete: Respondent Indrit se zmiňuje o politických a historických problémech mezi Řeky a Albánci. Tak ty problémy zase diskutujte…
Seznam literatury (který máte mimo normu – chybí kurzíva) nečíslujte. Klidně můžete psát dohromady tištěné i webové zdroje. Pokud citujete časopis, necitujte ho jako webovou stránku, ale jako časopis (název časopisu kurzívou).
Seznam obrázků, tabulek, grafů… se uvádí zvlášť.
5)
Asi jste podlehli citační mánii – psát zdroje k samotnému nadpisu práce (byť by byl mimořádně hezky umělecky vyvedený) je už trochu moc.
Formální stránka: není Paul Robert Magosci, ale Paul Robert Magocsi. Překlepy, chyby a hrubky: přislušnosti, v neposlední řádě, címž, přiliš, Partizánskou, kultůra (to je ostuda), oběvovat, komunity přišli atd. atd. Těch chyb (a často ostudných) jsou tam mraky, máte chyby i v psaní mezer, v psaní čárek, velkých písmen (V Lemkovských oblastech), shodě větných členů (bylo použity)… V kap. INTERNETOVÉ ZDROJE často chybí kurzíva, někde kurzíva chybí i v průběžných citacích (např. 11) , 12) MAGOSCI, Pavel Robert. Národ odnikud - Ilustrované dějiny karpatských Rusínů. Užhorod: Vydavatelství V. Paďaka, 2014).
Klidně můžete psát dohromady tištěné i webové zdroje. Seznam obrázků, tabulek, grafů… se pak uvádí zvlášť.
Nějak jsem asi přehlédl citace ze tří odborných časopisů z databáze…
Kap. ÚVOD by tedy takto určitě nestačila. V této souvislosti doporučuji přečíst DOPORUČENÍ – podívejte se, jakou funkci má plnit tato kapitola – připravit čtenáře na to, co se ve vaší práci dozví, nějak to vychválit a napsat aktuálnost zkoumaného tématu. Kap. CÍL PRÁCE propojte s kap. VÝZKUMNÉ OTÁZKY, které je ovšem třeba výrazněji strukturovat (asi jste zapomněli na cíle práce, o kterých jsme mluvili na seminářích. Podle dosavadních výzkumných otázek máte literární rešerši velmi pěknou, ale až výzkumné otázky zpřesníte, bude zapotřebí poupravit i kap. LITERÁRNÍ REŠERŠE.
Kap. METODOLOGIE nestačí – kde jsou údaje o respondentech? Kde se čtenář dozví vaše zážitky během výzkumu (konkrétní aplikace zvolené metodologie na váš výzkum)? V kap. HISTORIE RUSÍNŮ V POLSKU píšete, že Polští králové chtěli osídlit neúrodné horské oblasti a využili k tomu právě Lemky, které nalákali na osvobození od daní. Odkud ale ty Lemky vzali (odkud je lákali)? Buďte v této kapitole přesnější: píšete o prvním dělení Polska a hned máte odjezd Lemků do Ameriky – kdy ale odjelo nejvíce Lemků do Ameriky? Jednotlivé tvrzení je třeba uvádět přesně a dokládat citací. Jednou píšete Operace Vistula, jinde zas Operaci Visla – sjednoťte to (případně při prvním použití vysvětlete, že jde o totéž).
Žádná kapitola by neměla rovnou začínat tabulkou (ani kap. VÝUKA JAZYKA LEMKŮ V SOUČASNOSTI). Každá kapitola by měla mít alespoň nějaký miniúvod, čtenáře připravíte na to, co se dozví a pak to můžete dokumentovat i tabulkou.
Když je nějaká tabulka moc široká, stojí za úvahu, zda ji netransponovat a nedat ji na výšku (jako např. Odhadované počty potomků karpatských Rusínů na území jednotlivých států).
Kap. 6.5. ARCHITEKTURA - CERKVE (CERKWIE) je také příliš velký skok – doporučil bych začít typickými prvky lemkovské kultury, co různí autoři mezi ně řadí, jak to vidí sami Lemkové a pak bych to dal do jednotlivých kapitol.
Kap. 7.1. RESPONDENTI patří do metodologie. Nedělejte zvláštní kapitolu pro výpovědi respondentů – 7.2. ODPOVĚDI RESPONDENTŮ NA VÝZKUMNÉ OTÁZKY, ale jejich otázky zakomponujte na příslušná místa v textu. Výpověďmi respondentů by se celá praktická část měla jen hemžit, na to by měly navazovat vaše komentáře a případně srovnání s údaji v literatuře. Závěr není špatný, ale třeba v posledním odstavci je tolik chyb (při psaní čárek počítejte slovesa).
Formální stránka: není Paul Robert Magosci, ale Paul Robert Magocsi. Překlepy, chyby a hrubky: přislušnosti, v neposlední řádě, címž, přiliš, Partizánskou, kultůra (to je ostuda), oběvovat, komunity přišli atd. atd. Těch chyb (a často ostudných) jsou tam mraky, máte chyby i v psaní mezer, v psaní čárek, velkých písmen (V Lemkovských oblastech), shodě větných členů (bylo použity)… V kap. INTERNETOVÉ ZDROJE často chybí kurzíva, někde kurzíva chybí i v průběžných citacích (např. 11) , 12) MAGOSCI, Pavel Robert. Národ odnikud - Ilustrované dějiny karpatských Rusínů. Užhorod: Vydavatelství V. Paďaka, 2014).
Klidně můžete psát dohromady tištěné i webové zdroje. Seznam obrázků, tabulek, grafů… se pak uvádí zvlášť.
Nějak jsem asi přehlédl citace ze tří odborných časopisů z databáze…
Kap. ÚVOD by tedy takto určitě nestačila. V této souvislosti doporučuji přečíst DOPORUČENÍ – podívejte se, jakou funkci má plnit tato kapitola – připravit čtenáře na to, co se ve vaší práci dozví, nějak to vychválit a napsat aktuálnost zkoumaného tématu. Kap. CÍL PRÁCE propojte s kap. VÝZKUMNÉ OTÁZKY, které je ovšem třeba výrazněji strukturovat (asi jste zapomněli na cíle práce, o kterých jsme mluvili na seminářích. Podle dosavadních výzkumných otázek máte literární rešerši velmi pěknou, ale až výzkumné otázky zpřesníte, bude zapotřebí poupravit i kap. LITERÁRNÍ REŠERŠE.
Kap. METODOLOGIE nestačí – kde jsou údaje o respondentech? Kde se čtenář dozví vaše zážitky během výzkumu (konkrétní aplikace zvolené metodologie na váš výzkum)? V kap. HISTORIE RUSÍNŮ V POLSKU píšete, že Polští králové chtěli osídlit neúrodné horské oblasti a využili k tomu právě Lemky, které nalákali na osvobození od daní. Odkud ale ty Lemky vzali (odkud je lákali)? Buďte v této kapitole přesnější: píšete o prvním dělení Polska a hned máte odjezd Lemků do Ameriky – kdy ale odjelo nejvíce Lemků do Ameriky? Jednotlivé tvrzení je třeba uvádět přesně a dokládat citací. Jednou píšete Operace Vistula, jinde zas Operaci Visla – sjednoťte to (případně při prvním použití vysvětlete, že jde o totéž).
Žádná kapitola by neměla rovnou začínat tabulkou (ani kap. VÝUKA JAZYKA LEMKŮ V SOUČASNOSTI). Každá kapitola by měla mít alespoň nějaký miniúvod, čtenáře připravíte na to, co se dozví a pak to můžete dokumentovat i tabulkou.
Když je nějaká tabulka moc široká, stojí za úvahu, zda ji netransponovat a nedat ji na výšku (jako např. Odhadované počty potomků karpatských Rusínů na území jednotlivých států).
Kap. 6.5. ARCHITEKTURA - CERKVE (CERKWIE) je také příliš velký skok – doporučil bych začít typickými prvky lemkovské kultury, co různí autoři mezi ně řadí, jak to vidí sami Lemkové a pak bych to dal do jednotlivých kapitol.
Kap. 7.1. RESPONDENTI patří do metodologie. Nedělejte zvláštní kapitolu pro výpovědi respondentů – 7.2. ODPOVĚDI RESPONDENTŮ NA VÝZKUMNÉ OTÁZKY, ale jejich otázky zakomponujte na příslušná místa v textu. Výpověďmi respondentů by se celá praktická část měla jen hemžit, na to by měly navazovat vaše komentáře a případně srovnání s údaji v literatuře. Závěr není špatný, ale třeba v posledním odstavci je tolik chyb (při psaní čárek počítejte slovesa).
6)
Pozor na skloňování – jednou máte v Ljubljaně a jinde zas v Ljubljani. Překlepy a chyby: uspěchu, výkonou, narudlé lasy, zn místo zní, není idei, ale ideje, psaní čárek – např. Že Tacitovy názory byly politicky zneužity Hitlerem je ostudná skutečnost, s níž se německý národ vyrovnává dodnes., pomlček a mezer – Rakousko- Uherské atd. atd. Je rozdíl, když napíšete Článek nazývaný „Uprostřed Evropy země na hranici“, nebo Článek nazvaný „Uprostřed Evropy země na hranici“. Jednou máte Ladínové, podruhé Ladinové – je třeba to sjednotit. Není Tacit, ale Tacitus. Ne vždy se před ale píše čárka: Podle mýtu, ale zachránil Germánii.
V průběžných citacích vám úplně chybí kurzíva, a navíc jste zcela vynechali kapitolu se seznamem literatury. I ty průběžné citace jsou někde úplně mimo (např. odkaz č. 5, 6) – to je naprostý výsměch citační normě. Časopisy necitujte jako web, ale jako časopisy. Kap. Úvod – zde doporučuji přečíst DOPORUČENÍ – podívejte se, jakou funkci má tato kapitola plnit – připravit čtenáře na to, co se ve vaší práci dozví, nějak to vychválit a napsat aktuálnost zkoumaného tématu.
Kap. Výzkumné otázky – znovu se podívejte na cíle práce, o kterých jsme mluvili na seminářích. V kap. Literární rešerše dejte pozor na to, aby to kopírovalo výzkumné otázky. Začínáte etnicitou, ale vaše první výzkumná otázka se týká minulosti německojazyčného obyvatelstva. Jinak ty publikace máte v rešerši zpracované pěkně.
Do kap. Metodologie nepište o získávání literatury. Zde je to nepatřičné. Literaturu hodnoťte v kap. Literární rešerše. Pokud jste získávali informace skrze kvalitativní metody a formou písemného dotazovaní a dotazníkového průzkumu, pak by bylo dobré něco víc k dotazníku napsat a třeba ho dát do příloh (nevyplněný). Vzpomínáte, co jsme si o metodologii říkali? (Metodologie se musí skládat ze tří částí. První částí je teoretické zázemí metod a technik sběru dat, které jste ve výzkumu použili. Např. když použijete polostrukturovaný rozhovor, tak napíšete, co to ten polostrukturovaný rozhovor je, čím se vyznačuje, jaké má výhody a nevýhody. Poté v druhé části metodologie přejdete k průběhu terénního výzkumu, kde popíšete, jak jste v terénu postupovali, s čím jste se setkali, jaké problémy se vyskytly, jak jste ty problémy vyřešili a jak jste tu metodu / techniku sběru dat (např. polostrukturovaný rozhovor přes Skype) použili v terénu. Třetí část metodologie jsou obecné informace o vašich respondentech, bude zde také jasně uvedeno, zda je respondent zástupce pohledu majority na minoritu, minority na majoritu či externí pohled, aby to bylo jasné.)
Kap. Historické osídlení Horní Adiže (do roku 1000 n. l.) je nepřehledná, protože ji nečleníte na odstavce – podobně i dále. Dávejte pozor na to, aby všechno, o čem píšete, mělo souvislost s výzkumnými otázkami.
Práce není vůbec ukončená, je tam naprosto nelogické řazení nadpisů – pod nadpisem Vánoce máte jako podkapitolu Statistické údaje. Psali jste to střízliví?
V textu nenecháváte promluvit respondenty.
Práce je naprosto nehotová.
V průběžných citacích vám úplně chybí kurzíva, a navíc jste zcela vynechali kapitolu se seznamem literatury. I ty průběžné citace jsou někde úplně mimo (např. odkaz č. 5, 6) – to je naprostý výsměch citační normě. Časopisy necitujte jako web, ale jako časopisy. Kap. Úvod – zde doporučuji přečíst DOPORUČENÍ – podívejte se, jakou funkci má tato kapitola plnit – připravit čtenáře na to, co se ve vaší práci dozví, nějak to vychválit a napsat aktuálnost zkoumaného tématu.
Kap. Výzkumné otázky – znovu se podívejte na cíle práce, o kterých jsme mluvili na seminářích. V kap. Literární rešerše dejte pozor na to, aby to kopírovalo výzkumné otázky. Začínáte etnicitou, ale vaše první výzkumná otázka se týká minulosti německojazyčného obyvatelstva. Jinak ty publikace máte v rešerši zpracované pěkně.
Do kap. Metodologie nepište o získávání literatury. Zde je to nepatřičné. Literaturu hodnoťte v kap. Literární rešerše. Pokud jste získávali informace skrze kvalitativní metody a formou písemného dotazovaní a dotazníkového průzkumu, pak by bylo dobré něco víc k dotazníku napsat a třeba ho dát do příloh (nevyplněný). Vzpomínáte, co jsme si o metodologii říkali? (Metodologie se musí skládat ze tří částí. První částí je teoretické zázemí metod a technik sběru dat, které jste ve výzkumu použili. Např. když použijete polostrukturovaný rozhovor, tak napíšete, co to ten polostrukturovaný rozhovor je, čím se vyznačuje, jaké má výhody a nevýhody. Poté v druhé části metodologie přejdete k průběhu terénního výzkumu, kde popíšete, jak jste v terénu postupovali, s čím jste se setkali, jaké problémy se vyskytly, jak jste ty problémy vyřešili a jak jste tu metodu / techniku sběru dat (např. polostrukturovaný rozhovor přes Skype) použili v terénu. Třetí část metodologie jsou obecné informace o vašich respondentech, bude zde také jasně uvedeno, zda je respondent zástupce pohledu majority na minoritu, minority na majoritu či externí pohled, aby to bylo jasné.)
Kap. Historické osídlení Horní Adiže (do roku 1000 n. l.) je nepřehledná, protože ji nečleníte na odstavce – podobně i dále. Dávejte pozor na to, aby všechno, o čem píšete, mělo souvislost s výzkumnými otázkami.
Práce není vůbec ukončená, je tam naprosto nelogické řazení nadpisů – pod nadpisem Vánoce máte jako podkapitolu Statistické údaje. Psali jste to střízliví?
V textu nenecháváte promluvit respondenty.
Práce je naprosto nehotová.
7)
Nepoužívejte hyperkorektní tvary: nepíše se dokáží, ale dokážou. V češtině není Besarabie, ale Besarábie. Nesprávné mezery a pomlčky: Karpatsko – Dněstrovských. Není oficiální formou psání, ale spíše oficiální písemnou formou. Opravte překlepy a chyby: knižectví, imperialních , Moldavšští, názvy etnik jsou v češtině s velkým písmenem – takže ne moldavanů, ukrajince, nesprávné psaní mezer: L.L. Polevoy (navíc: nepoužívejte anglickou, nýbrž českou transkripci Polevoy - Polevoj), máte nesprávně mezery i u psaní procent (%), některé formulace je zapotřebí pozměnit – např. až po spojenectví proti otomanské doméně, dále Rozvoj vědecké historie Moldávie a Rusů se stal aktivnějším.
dále Do poloviny 19. století. ethnonym „Rusyn“ zůstal rozšířený jako Karpatská Rus… Po stránce gramatické i slohové vyžaduje článek výrazné úpravy.
Koho máte na mysli Rusynů a Rusnů? Někde máte Chochlové, jinde hoholy – je to totéž?
Nějak jsem asi přehlédl citace ze tří odborných časopisů z databáze… (infozdroje.czu.cz)
Seznam literatury: V citacích můžete dát překlad do češtiny do závorky, ale měl by tam zůstat i původní název (kvůli možnosti dohledání). Co je azbukou, je třeba transliterovat (nebo provést transkripci) – název v azbuce můžete dát do závorky. Citace máte úplně mimo normu (to se ovšem týká i průběžných citací). Kap. Úvod – zde doporučuji přečíst DOPORUČENÍ – podívejte se, jakou funkci má tato kapitola plnit – připravit čtenáře na to, co se ve vaší práci dozví, nějak to vychválit a napsat aktuálnost zkoumaného tématu.
Kap. Literární rešerše není špatná, ale nediskutujete v ní všechny vaše výzkumné otázky. Také je škoda, že si vystačíte jen se dvěma autory.
Kap. Metodologie – nepište to v budoucím čase, protože práce by už měla být hotová (Tato práce bude převážně zahrnovat metody kvalitativní…) – snad už zahrnuje. V této kapitole je zapotřebí ještě trochu zmínit, jak vlastně váš výzkum probíhal, jaké to bylo s respondenty…
Pokuste se práci ještě lépe strukturovat a hlavně: vaši respondenti ve vaší práci téměř mlčí. To je špatně! Výpověďmi respondentů by se celá praktická část měla jen hemžit, na to by měly navazovat vaše komentáře a případně srovnání s údaji v literatuře. Také dbejte na to, aby v celkovém shrnutí vynikly ty tři pohledy, které máte mít (viz zadání).
Ještě s tím bude docela dost práce…
Koho máte na mysli Rusynů a Rusnů? Někde máte Chochlové, jinde hoholy – je to totéž?
Nějak jsem asi přehlédl citace ze tří odborných časopisů z databáze… (infozdroje.czu.cz)
Seznam literatury: V citacích můžete dát překlad do češtiny do závorky, ale měl by tam zůstat i původní název (kvůli možnosti dohledání). Co je azbukou, je třeba transliterovat (nebo provést transkripci) – název v azbuce můžete dát do závorky. Citace máte úplně mimo normu (to se ovšem týká i průběžných citací). Kap. Úvod – zde doporučuji přečíst DOPORUČENÍ – podívejte se, jakou funkci má tato kapitola plnit – připravit čtenáře na to, co se ve vaší práci dozví, nějak to vychválit a napsat aktuálnost zkoumaného tématu.
Kap. Literární rešerše není špatná, ale nediskutujete v ní všechny vaše výzkumné otázky. Také je škoda, že si vystačíte jen se dvěma autory.
Kap. Metodologie – nepište to v budoucím čase, protože práce by už měla být hotová (Tato práce bude převážně zahrnovat metody kvalitativní…) – snad už zahrnuje. V této kapitole je zapotřebí ještě trochu zmínit, jak vlastně váš výzkum probíhal, jaké to bylo s respondenty…
Pokuste se práci ještě lépe strukturovat a hlavně: vaši respondenti ve vaší práci téměř mlčí. To je špatně! Výpověďmi respondentů by se celá praktická část měla jen hemžit, na to by měly navazovat vaše komentáře a případně srovnání s údaji v literatuře. Také dbejte na to, aby v celkovém shrnutí vynikly ty tři pohledy, které máte mít (viz zadání).
Ještě s tím bude docela dost práce…
8)
Pozor na psaní velkých a malých písmen – vnímá Rusínskou autonomii, dále aby spravoval Mukačevský zámek, psaní čárek – někde jich máte málo: V roce 1991 se konalo referendum kdy 78 % bylo pro…, dále V reakci na toto neustálé tvrzení, že rusínština je dialekt se objevuje proces jazykové konstrukce…, někde zase moc: …jakýkoliv pokus o prohlášení etnické autonomie, hrozí mezinárodním konfliktem. Psaní mezer: 21.století, dále 9.století, dále sv.Mikuláše atd. Shoda podmětu s přísudkem – …maďarskými kmeny, kteří porazili…, shoda větných členů – klášter sv. Mikulášem… Překlepy – bylo uznaní, dále na krajské úrovní, dále kultura rozvijí, dále ve školách se neprobíraje, dále druhzí atd.
V kap. Původ Rusínů píšete Rusíny řadí mezi slovanský národ, jejichž pravlastí označujeme oblast dnešního východního Polska – ale kdo je tak řadí?
Citace: vydavatele pište za [online]. Takže místo:
POP, Ivan. Dějiny Rusínů. rusyn.sk [online] 2. 1. 2011 [cit. 30. 5. 2018]. Dostupné z: http://www.rusyn.sk/dejiny-rusinu-j/
spíše
POP, Ivan. Dějiny Rusínů. [online] rusyn.sk, 2. 1. 2011 [cit. 30. 5. 2018]. Dostupné z: http://www.rusyn.sk/dejiny-rusinu-j/
V citacích můžete dát překlad do češtiny do závorky, ale měl by tam zůstat i původní název (kvůli možnosti dohledání). U azbuky je třeba provést transkripci. Takže by to mohlo vypadat třeba takhle
Priznanije rusinov nacional'nost'ju (ně) protivorečit Konstitucii. (Признание русинов национальностью (не) противоречит Конституции) / Přiznání národnosti Rusínů (ne) odporuje Ústavě. [online] Unian.net, 14. 3. 2007 [cit. 31. 5. 2018]. Dostupné z: https://www.unian.net/society/37283-priznanie-rusinov-natsionalnostyu-ne-protivorechit-konstitutsii.html
Možná jsem špatně počítal, ale místo tří časopisů z odborné databáze jsem napočítal jen dva.
Píšete Existuje několik studií o genetice Rusínů… – to by ale bylo dobré citovat a zmínit i příslušné kontroverze s genografickými testy (koho že to vlastně testovali, když říkají, že testovali Rusíny – vždyť i vy můžete mít problém se zařazením některých respondentů mezi Rusíny nebo Ukrajince. Podle čeho tedy při testech určili, že testovaná osoba je Rusín?) V kap. Úvod klidně můžete ještě něco připsat k aktuálnosti tématu.
Kap. Literární rešerše vůbec není špatná, ale zaměřujete se v ní především na autonomii. Tato kapitola by měla více kopírovat výzkumné otázky. Těmi by pak měl vždycky začínat příslušný odstavec. Tím, že to dáte na začátek, tím to zdůrazníte. Takže spíše než: Kniha „Národ odnikud“ od P. R. Magocsiho se zabývá základními informacemi v otázkách rusínství, ať už jde o kulturu, národní identitu… je třeba dát na první místo tématiku vašich výzkumných otázek: Základními informacemi v otázkách rusínství (Specifiky Rusínů, kterými se odlišují od Ukrajinců…), ať už jde o kulturu, národní identitu… se zabývá kniha „Národ odnikud“ od P. R. Magocsiho… V kap. Metodologie je toho moc málo o samotných respondentech (+ „slasti a strasti“ při vlastní realizaci výzkumu). V kap. Ukrajina dejte pozor, abyste nesklouzli k encyklopedickým informacím, které nemají souvislost s výzkumnými otázkami. To propojení tam musí být vidět (nebo to tam musíte nějak připsat). Kap. Podkarpatská Rus ve 20. století – den rozpadu SSSR nebyl 31. prosince 1991, ale 26. 12. 1991. Možná by stálo za úvahu nekončit tuto kapitolu rozpadem SSSR, ale zmínit novou situaci v rámci samostatné Ukrajiny (to je pořád 20. století).
Citovaný text použitý ve vašem textu musí mít s vaším textem přímou souvislost, na místě je i nějaký váš komentář. Vy ale píšete o rusínských školách a hned za tím se objeví Prohlašujeme celému kulturnímu světu, že my, podkarpatští Rusíni, jsme součástí velkého ukrajinského národa, a že náš jazyk a literatura byla, je a bude táž jako kultura našich bratrů na druhé straně Karpat, a že veškeré snahy zmoskalizovat nás nebo z nás učinit jakési zvláštní plemeno… Musíte brát ohled na čtenáře, aby mu to bylo jasné! Navíc: pokud citujete jedny Rusíny, kteří se prohlašují za součást velkého ukrajinského národa, pak by bylo na místě dát prostor i těm, který na to mají úplně jiný názor.
Když napíšete Celá historie Rusínů je bojem za zachování jejich národní identity., tak vám může mnoho badatelů oponovat tím, že jejich národní identita neměla vůbec jednoznačné kontury a sami Rusíni neměli potřebu ustavit se jako národ. Když píšete o bojích, tak tam ty boje zmiňte.
Kap. Média má tři věty – to je na kapitolu skoro málo.
Máte v práci spousty zajímavostí, ale spousty věcí je třeba ještě lépe systematizovat a dotáhnout.
V kap. Původ Rusínů píšete Rusíny řadí mezi slovanský národ, jejichž pravlastí označujeme oblast dnešního východního Polska – ale kdo je tak řadí?
Citace: vydavatele pište za [online]. Takže místo:
POP, Ivan. Dějiny Rusínů. rusyn.sk [online] 2. 1. 2011 [cit. 30. 5. 2018]. Dostupné z: http://www.rusyn.sk/dejiny-rusinu-j/
spíše
POP, Ivan. Dějiny Rusínů. [online] rusyn.sk, 2. 1. 2011 [cit. 30. 5. 2018]. Dostupné z: http://www.rusyn.sk/dejiny-rusinu-j/
V citacích můžete dát překlad do češtiny do závorky, ale měl by tam zůstat i původní název (kvůli možnosti dohledání). U azbuky je třeba provést transkripci. Takže by to mohlo vypadat třeba takhle
Priznanije rusinov nacional'nost'ju (ně) protivorečit Konstitucii. (Признание русинов национальностью (не) противоречит Конституции) / Přiznání národnosti Rusínů (ne) odporuje Ústavě. [online] Unian.net, 14. 3. 2007 [cit. 31. 5. 2018]. Dostupné z: https://www.unian.net/society/37283-priznanie-rusinov-natsionalnostyu-ne-protivorechit-konstitutsii.html
Možná jsem špatně počítal, ale místo tří časopisů z odborné databáze jsem napočítal jen dva.
Píšete Existuje několik studií o genetice Rusínů… – to by ale bylo dobré citovat a zmínit i příslušné kontroverze s genografickými testy (koho že to vlastně testovali, když říkají, že testovali Rusíny – vždyť i vy můžete mít problém se zařazením některých respondentů mezi Rusíny nebo Ukrajince. Podle čeho tedy při testech určili, že testovaná osoba je Rusín?) V kap. Úvod klidně můžete ještě něco připsat k aktuálnosti tématu.
Kap. Literární rešerše vůbec není špatná, ale zaměřujete se v ní především na autonomii. Tato kapitola by měla více kopírovat výzkumné otázky. Těmi by pak měl vždycky začínat příslušný odstavec. Tím, že to dáte na začátek, tím to zdůrazníte. Takže spíše než: Kniha „Národ odnikud“ od P. R. Magocsiho se zabývá základními informacemi v otázkách rusínství, ať už jde o kulturu, národní identitu… je třeba dát na první místo tématiku vašich výzkumných otázek: Základními informacemi v otázkách rusínství (Specifiky Rusínů, kterými se odlišují od Ukrajinců…), ať už jde o kulturu, národní identitu… se zabývá kniha „Národ odnikud“ od P. R. Magocsiho… V kap. Metodologie je toho moc málo o samotných respondentech (+ „slasti a strasti“ při vlastní realizaci výzkumu). V kap. Ukrajina dejte pozor, abyste nesklouzli k encyklopedickým informacím, které nemají souvislost s výzkumnými otázkami. To propojení tam musí být vidět (nebo to tam musíte nějak připsat). Kap. Podkarpatská Rus ve 20. století – den rozpadu SSSR nebyl 31. prosince 1991, ale 26. 12. 1991. Možná by stálo za úvahu nekončit tuto kapitolu rozpadem SSSR, ale zmínit novou situaci v rámci samostatné Ukrajiny (to je pořád 20. století).
Citovaný text použitý ve vašem textu musí mít s vaším textem přímou souvislost, na místě je i nějaký váš komentář. Vy ale píšete o rusínských školách a hned za tím se objeví Prohlašujeme celému kulturnímu světu, že my, podkarpatští Rusíni, jsme součástí velkého ukrajinského národa, a že náš jazyk a literatura byla, je a bude táž jako kultura našich bratrů na druhé straně Karpat, a že veškeré snahy zmoskalizovat nás nebo z nás učinit jakési zvláštní plemeno… Musíte brát ohled na čtenáře, aby mu to bylo jasné! Navíc: pokud citujete jedny Rusíny, kteří se prohlašují za součást velkého ukrajinského národa, pak by bylo na místě dát prostor i těm, který na to mají úplně jiný názor.
Když napíšete Celá historie Rusínů je bojem za zachování jejich národní identity., tak vám může mnoho badatelů oponovat tím, že jejich národní identita neměla vůbec jednoznačné kontury a sami Rusíni neměli potřebu ustavit se jako národ. Když píšete o bojích, tak tam ty boje zmiňte.
Kap. Média má tři věty – to je na kapitolu skoro málo.
Máte v práci spousty zajímavostí, ale spousty věcí je třeba ještě lépe systematizovat a dotáhnout.
9)
Pozor na psaní velkých a malých písmen i v cizím jazyce – není Polish minority of romania, ale Polish minority of Romania, hrubky – Ceaușescovi diktatury. Proč píšete Bukovina, ale jinde to máte s w – s bukowinskými Němci?
Kdo jsou polští vrchovci?
Kde je to obvyklé, používejte českou transkripci – tedy ne Chernivtsi, ale spíše Černivci (i když v tomto případě mělo město dokonce i český ekvivalent Černovice – to bych si ale bez vysvětlení netroufl použít). V češtině není Bessarabii, ale Besarábii. Nesprávně píšete procenta (bez pevné mezery) – ve WIKI napíšete dva znaky – zpětné lomítko a pomlčku (nebo podtržítko) a tvrdou mezeru máte na světě:
Když napíšete Poté se na rozkvetlé větve stromů Mărţişor pověsil. a Mărţişor máte s velkým písmenem, tak je to jakoby se někdo pověsil (a ne něco). Navíc: píšete Podle archeologického výzkumu je tato tradice stará více než osm tisíc let. Není to trochu přehnané? To je starší než Sumerové… (Neříkám, že to není možné, jen bych uvítal nějaký solidní odkaz – ten váš odkazuje na něco jiného).
Není mýtus o Hadesovi a Persefonetě, ale o Hádovi a Persefoně. Co je možné si představit pod pojmem víceprezident operativy? Viceprezident chápu, operativu už ne.
Některé věty jsou hodně kostrbaté: …proto se rumunskou kuchyní nechali Poláci inspirovat např. oblíbený pokrm polentová kukuřičná kaše… Také pozor na trochu naivní formulace – např. Mají mezi sebou pěkné vztahy, které se dají očekávat i v budoucnu.
Jinak formální stránka je docela dobrá.
Necitujte Wikipedii, ale vždy dohledejte původní zdroj!
Pozor na historické nepřesnosti: …v první polovině 19. století, kdy byla tato oblast součástí rakousko-uherské říše… – kdy vzniklo Rakousko-Uhersko?
Nějak jsem asi přehlédl citace ze tří odborných časopisů z databáze… (infozdroje.czu.cz) – dopočítal jsem se jen dvou.
Kap. Úvod máte pěknou, jen tam ještě trochu více přidejte aktuálnost tématu.
Kap. Literární rešerše je také pěkná, ale ke každé výzkumné otázce by měl být příslušný odstavec i v této kapitole. Zda se Poláci cítí být rovnoprávnými občany… – to je neoddiskutovatelné, to tam máte, ale jinde už to tak jednoznačné není. V kap. Metodologie by bylo dobré se víc rozepsat o tom, jak respondenti reagovali (jak jsem říkal na semináři „slasti a strasti“ při vlastní realizaci výzkumu).
Praktická část je čtivá, ale je třeba dát větší prostor respondentům. Jejich výpověďmi by se celá praktická část měla jen hemžit, na to by měly navazovat vaše komentáře a případně srovnání s údaji v literatuře.
Není příliš obvyklé mít nadpisy s otazníky – pokud přebíráte výzkumné otázky jako nadpisy (což je v pořádku), tak je trochu upravte: místo Jaké jsou hlavní odlišnosti mezi Rumuny a Poláky v Rumunsku v oblasti duchovní kultury? třeba Hlavní odlišnosti mezi Rumuny a Poláky v Rumunsku v oblasti duchovní kultury.
Kde je to obvyklé, používejte českou transkripci – tedy ne Chernivtsi, ale spíše Černivci (i když v tomto případě mělo město dokonce i český ekvivalent Černovice – to bych si ale bez vysvětlení netroufl použít). V češtině není Bessarabii, ale Besarábii. Nesprávně píšete procenta (bez pevné mezery) – ve WIKI napíšete dva znaky – zpětné lomítko a pomlčku (nebo podtržítko) a tvrdou mezeru máte na světě:
100\-% takhle to napíšete a takhle se to pak zobrazí:100\-% (ve Wordu je to ctrl+shift+mezerník).
Když napíšete Poté se na rozkvetlé větve stromů Mărţişor pověsil. a Mărţişor máte s velkým písmenem, tak je to jakoby se někdo pověsil (a ne něco). Navíc: píšete Podle archeologického výzkumu je tato tradice stará více než osm tisíc let. Není to trochu přehnané? To je starší než Sumerové… (Neříkám, že to není možné, jen bych uvítal nějaký solidní odkaz – ten váš odkazuje na něco jiného).
Není mýtus o Hadesovi a Persefonetě, ale o Hádovi a Persefoně. Co je možné si představit pod pojmem víceprezident operativy? Viceprezident chápu, operativu už ne.
Některé věty jsou hodně kostrbaté: …proto se rumunskou kuchyní nechali Poláci inspirovat např. oblíbený pokrm polentová kukuřičná kaše… Také pozor na trochu naivní formulace – např. Mají mezi sebou pěkné vztahy, které se dají očekávat i v budoucnu.
Jinak formální stránka je docela dobrá.
Necitujte Wikipedii, ale vždy dohledejte původní zdroj!
Pozor na historické nepřesnosti: …v první polovině 19. století, kdy byla tato oblast součástí rakousko-uherské říše… – kdy vzniklo Rakousko-Uhersko?
Nějak jsem asi přehlédl citace ze tří odborných časopisů z databáze… (infozdroje.czu.cz) – dopočítal jsem se jen dvou.
Kap. Úvod máte pěknou, jen tam ještě trochu více přidejte aktuálnost tématu.
Kap. Literární rešerše je také pěkná, ale ke každé výzkumné otázce by měl být příslušný odstavec i v této kapitole. Zda se Poláci cítí být rovnoprávnými občany… – to je neoddiskutovatelné, to tam máte, ale jinde už to tak jednoznačné není. V kap. Metodologie by bylo dobré se víc rozepsat o tom, jak respondenti reagovali (jak jsem říkal na semináři „slasti a strasti“ při vlastní realizaci výzkumu).
Praktická část je čtivá, ale je třeba dát větší prostor respondentům. Jejich výpověďmi by se celá praktická část měla jen hemžit, na to by měly navazovat vaše komentáře a případně srovnání s údaji v literatuře.
Není příliš obvyklé mít nadpisy s otazníky – pokud přebíráte výzkumné otázky jako nadpisy (což je v pořádku), tak je trochu upravte: místo Jaké jsou hlavní odlišnosti mezi Rumuny a Poláky v Rumunsku v oblasti duchovní kultury? třeba Hlavní odlišnosti mezi Rumuny a Poláky v Rumunsku v oblasti duchovní kultury.
10)
Pozor na hyperkorektní tvary – místo dokáží spíše dokážou. Nedávejte jednopísmenné předložky tam, kde se to pak nedá přečíst: rozhovorů s státními úředníky. Není souhrně, ale souhrnně, není problemů, ale problémů, není Ruckkehrforderungsgesetz, ale Rückkehrförderungsgesetz. Respondenti se neschodují, ale Respondenti se shodují. Někde máte špatně shodu větných členů: Turecká menšina vzrostla také díky právu na sjednocování rodin vydaný v roce 1974, jenž umožnila pracovníkům přivést své rodiny do Německa., dále také: Po žádostech o vytvoření „zónám bez cizinců“ (Ausländer-freie Zonen) – nejsem germanista, ale nemá se to psát dohromady? (Ausländerfreie Zonen). Psaní velkých a malých písmen – Například Kemalisté, v Evropských státech, v případě slova turci si můžete být jistí, že takto je to vždy špatně (jsou to Turci) – turek může být kafe, ale pak to zase nebudou turci, nýbrž turky. Někde zase s velkými písmeny plýtváte: otázka Turecké menšiny, dále generace Tureckých migrantů. Není hověží maso, jakkékoli, Hadždža atd. atd…
Co jste mysleli větou: Respondenti nemají nijak omezeno, v jaké míře budou na odpovídat. – to je nějaký modernistický styl? Psaní čárek: Neřízený rozhovor je interview, ve které se respondentům zadá pouze obecné téma na které se mohou volně vyjadřovat bez jakéhokoli omezení.
Kap. Online publikace, články – chybí vám tam kurzíva.
Vydavatele pište za [online]. Takže místo:
DEUTSCHMANN, Hana. Turecké školy v Německu – Erdoganova pokradmá pěšinka do Evropy. Respekt: Blog [online]. [cit. 2018-05-31]. Dostupné z: https://deutschmannova.blog.respekt.cz/turecke-skoly-v-nemecku-erdoganova-pokradma-pesinka-do-evropy/
spíše
DEUTSCHMANN, Hana. Turecké školy v Německu – Erdoganova pokradmá pěšinka do Evropy. [online] Respekt: Blog. [cit. 2018-05-31]. Dostupné z: https://deutschmannova.blog.respekt.cz/turecke-skoly-v-nemecku-erdoganova-pokradma-pesinka-do-evropy/
Citace se nečíslují (číslují se jen tehdy, když se stejně citují průběžně – to norma ČSN ISO 690 umožňuje, ale není to váš případ).
Možná jsem se špatně díval, ale nějak jsem se nemohl dopočítat tří časopisů z odborné databáze.
Kap. Výzkumné otázky bych doporučil trochu zpřesnit (podle toho co máte v předchozí části Cíl práce)
Kap. Literární rešerše je pěkná, pouze jednotlivé části jsou nevyrovnané. Když budete mít všechny části jako tu prostřední – Jak vnímají sebe Turci jako menšinu v Německu píše autorka Annika Marlen Hinze…, bude to skvělé. Nezapomeňte, že tato kapitola, resp. její jednotlivé části musí mít přímou návaznost na výzkumné otázky.
V kap. Metodologie se zmiňujete o dotazníku – kde jinde, než v této kapitole, se o něm můžete rozepsat (případně dát odkaz na dotazník do přílohy), kolik jste měli přes dotazník respondentů… V této kapitole rovněž více popište váš výzkum (včetně zkušeností s respondenty). V kap. Praktická část dávejte pozor na terminologii – přistěhovalci nemusí být národnostní menšinou (mohou být ve skupině cizinců) – ve statistice (nebo odhadech) to nemáte rozlišené… Vybalancujte v praktické části tři věci: výpovědi respondentů, vaše komentáře a údaje z literatury. Například v části Současná situace Německých Turků máte nepřímé výpovědi respondentů (klidně jste je mohli nechat promluvit přímo), vašich komentářů je tam docela málo a údaje z literatury tam nejsou žádné. V části Turecká kuchyně respondenti zcela mlčí.
V kap. Závěr zmiňujete šátkovou aféru, ale v předchozím textu jsem ji nenašel. Tato kapitola by už nic nového přinášet neměla, ta má přehledně zodpovídat výzkumné otázky. Práce vůbec není špatná, ale v některých částech je ji třeba ještě výrazně upravit nebo rozšířit.
Kap. Online publikace, články – chybí vám tam kurzíva.
Vydavatele pište za [online]. Takže místo:
DEUTSCHMANN, Hana. Turecké školy v Německu – Erdoganova pokradmá pěšinka do Evropy. Respekt: Blog [online]. [cit. 2018-05-31]. Dostupné z: https://deutschmannova.blog.respekt.cz/turecke-skoly-v-nemecku-erdoganova-pokradma-pesinka-do-evropy/
spíše
DEUTSCHMANN, Hana. Turecké školy v Německu – Erdoganova pokradmá pěšinka do Evropy. [online] Respekt: Blog. [cit. 2018-05-31]. Dostupné z: https://deutschmannova.blog.respekt.cz/turecke-skoly-v-nemecku-erdoganova-pokradma-pesinka-do-evropy/
Citace se nečíslují (číslují se jen tehdy, když se stejně citují průběžně – to norma ČSN ISO 690 umožňuje, ale není to váš případ).
Možná jsem se špatně díval, ale nějak jsem se nemohl dopočítat tří časopisů z odborné databáze.
Kap. Výzkumné otázky bych doporučil trochu zpřesnit (podle toho co máte v předchozí části Cíl práce)
Kap. Literární rešerše je pěkná, pouze jednotlivé části jsou nevyrovnané. Když budete mít všechny části jako tu prostřední – Jak vnímají sebe Turci jako menšinu v Německu píše autorka Annika Marlen Hinze…, bude to skvělé. Nezapomeňte, že tato kapitola, resp. její jednotlivé části musí mít přímou návaznost na výzkumné otázky.
V kap. Metodologie se zmiňujete o dotazníku – kde jinde, než v této kapitole, se o něm můžete rozepsat (případně dát odkaz na dotazník do přílohy), kolik jste měli přes dotazník respondentů… V této kapitole rovněž více popište váš výzkum (včetně zkušeností s respondenty). V kap. Praktická část dávejte pozor na terminologii – přistěhovalci nemusí být národnostní menšinou (mohou být ve skupině cizinců) – ve statistice (nebo odhadech) to nemáte rozlišené… Vybalancujte v praktické části tři věci: výpovědi respondentů, vaše komentáře a údaje z literatury. Například v části Současná situace Německých Turků máte nepřímé výpovědi respondentů (klidně jste je mohli nechat promluvit přímo), vašich komentářů je tam docela málo a údaje z literatury tam nejsou žádné. V části Turecká kuchyně respondenti zcela mlčí.
V kap. Závěr zmiňujete šátkovou aféru, ale v předchozím textu jsem ji nenašel. Tato kapitola by už nic nového přinášet neměla, ta má přehledně zodpovídat výzkumné otázky. Práce vůbec není špatná, ale v některých částech je ji třeba ještě výrazně upravit nebo rozšířit.
11)
Kap. Úvod by se hodila více na úvod praktické části. V kap. Úvod máte sdělit čtenáři, o čem bude práce – viz DOPORUČENÍ. Takhle na to čtenáře až zas tak moc nenalákáte. Aktuálnost tématu tam také moc nevidím.
Kap. Kultura a tradice krymských Tatarů – Jídlo je příliš encyklopedická, chybí propojení s výpověďmi respondentů, pak o jídle píšete zase na jiném místě.
Kap. Náboženství – nedávejte výpovědi respondentů takhle nejednou nakonec, ale vždy ať jejich výpovědi dokreslí nějaké vaše tvrzení. Takhle to na mě působí zvláštně – něco řekne první respondent a druhý to popře. To chce vysvětlování z Vaší strany. (Podobně i v některých dalších kapitolách.
Píšete: Krymští Tataři se dělí do tří dílčích etnických podskupin… – je to teď, nebo to bylo v minulosti? Jak se to vyvíjelo? Vždyť to souvisí s Vaší výzkumnou otázkou – proto by stálo za to, více se tomu věnovat.
Zmiňujete se o krymském tatarském etnosu – co je to etnos? To by bylo dobré vysvětlit i prostřednictvím odborné literatury.
Kap. Pohled majority na minoritu není pohledem majority, protože Vámi zmiňovaná studentka není z Krymu.
Kap. Literární zdroje je špatně, citace úplně mimo normu – viz DOPORUČENÍ. Nepoužívejte citace z Wikipedie, dohledejte původní zdroj. V článku chybí citace ze tří časopisů z databáze odborných časopisů.
Kap. Kultura a tradice krymských Tatarů – Jídlo je příliš encyklopedická, chybí propojení s výpověďmi respondentů, pak o jídle píšete zase na jiném místě.
Kap. Náboženství – nedávejte výpovědi respondentů takhle nejednou nakonec, ale vždy ať jejich výpovědi dokreslí nějaké vaše tvrzení. Takhle to na mě působí zvláštně – něco řekne první respondent a druhý to popře. To chce vysvětlování z Vaší strany. (Podobně i v některých dalších kapitolách.
Píšete: Krymští Tataři se dělí do tří dílčích etnických podskupin… – je to teď, nebo to bylo v minulosti? Jak se to vyvíjelo? Vždyť to souvisí s Vaší výzkumnou otázkou – proto by stálo za to, více se tomu věnovat.
Zmiňujete se o krymském tatarském etnosu – co je to etnos? To by bylo dobré vysvětlit i prostřednictvím odborné literatury.
Kap. Pohled majority na minoritu není pohledem majority, protože Vámi zmiňovaná studentka není z Krymu.
Kap. Literární zdroje je špatně, citace úplně mimo normu – viz DOPORUČENÍ. Nepoužívejte citace z Wikipedie, dohledejte původní zdroj. V článku chybí citace ze tří časopisů z databáze odborných časopisů.
12)
Zatím jsem se na to podíval jenom letmo, ale už bych měl připomínky:
U statistiky (Obrázek 1: Etnické menšiny v Řecku) je třeba uvést (dohledat) původní zdroj, nestačí jenom odkaz na webové stránky.
Citujete Gellnera: Poslední skupinou jsou Albánci, kteří přišli do Řecka v 90. letech 20. století po rozpadu Sovětského svazu a zároveň tvoří největší skupinu Albánců v Řecku. Většina z těchto Albánců však nemá řecké občanství, proto se nepovažují za součást albánské menšiny. Dejte mi tam, prosím, i číslo stránky, protože jsem tuto citaci u Gellnera nenašel…
Další záhada s citacemi: jak tam máte ta jídla (přidal jsem vám tam transliteraci, protože ne každý umí číst řecky) – řec. κεφτές [keftés] „masové kuličky“ > alb. qofte; řec. το τσελίχι [to tselíchi] „ocel“ > alb. çelik máte citované jako GLOYER, Gillian. Albánie., ale našel jsem to na webu http://www.jazykovy-koutek.cz/?p=5849 Také mě to zaujalo proto, že ve slovníku je řecky ocel jinak – ατσάλι [atsáli]
Jinak, jak jsem psal minule, špatné to není, ale ty citace a další dejte do pořádku, ať je to jako na výstavu.
U statistiky (Obrázek 1: Etnické menšiny v Řecku) je třeba uvést (dohledat) původní zdroj, nestačí jenom odkaz na webové stránky.
Citujete Gellnera: Poslední skupinou jsou Albánci, kteří přišli do Řecka v 90. letech 20. století po rozpadu Sovětského svazu a zároveň tvoří největší skupinu Albánců v Řecku. Většina z těchto Albánců však nemá řecké občanství, proto se nepovažují za součást albánské menšiny. Dejte mi tam, prosím, i číslo stránky, protože jsem tuto citaci u Gellnera nenašel…
Další záhada s citacemi: jak tam máte ta jídla (přidal jsem vám tam transliteraci, protože ne každý umí číst řecky) – řec. κεφτές [keftés] „masové kuličky“ > alb. qofte; řec. το τσελίχι [to tselíchi] „ocel“ > alb. çelik máte citované jako GLOYER, Gillian. Albánie., ale našel jsem to na webu http://www.jazykovy-koutek.cz/?p=5849 Také mě to zaujalo proto, že ve slovníku je řecky ocel jinak – ατσάλι [atsáli]
Jinak, jak jsem psal minule, špatné to není, ale ty citace a další dejte do pořádku, ať je to jako na výstavu.
13)
Pořád ještě nemáte dotaženou formální stránku – např. překlepy: z internetových strýnek.
Pokud napíšete: Sekundárním zdrojem byly hlavně informace získané z internetových strýnek a knih, díky kterým jsme se dozvěděli další informace…, tak to čtenáři nic objevného nesdělí. Diskutujte tedy odlišnosti z různých internetových portálů (jak chápou Alsasany francouzské servery, noviny, jak se na ně dívají z německé strany…)
Metodologie se musí skládat ze tří částí. První částí je teoretické zázemí metod a technik sběru dat, které jste ve výzkumu použili. Např. když použijete polostrukturovaný rozhovor, tak napíšete, co to ten polostrukturovaný rozhovor je, čím se vyznačuje, jaké má výhody a nevýhody. Poté v druhé části metodologie přejdete k průběhu terénního výzkumu, kde popíšete, jak jste v terénu postupovali, s čím jste se setkali, jaké problémy se vyskytly, jak jste ty problémy vyřešili a jak jste tu metodu / techniku sběru dat (např. polostrukturovaný rozhovor přes Skype) použili v terénu. Třetí část metodologie jsou obecné informace o vašich respondentech, bude zde také jasně uvedeno, zda je respondent zástupce pohledu majority na minoritu, minority na majoritu či externí pohled, aby to bylo jasné. Také je dobré zmínit případné potíže s respondenty (na co nechtěli odpovídat, nebo že jim žádná otázka nepřišla divná…
Nevyváženě působí, když období od kočovných lovců na území Alsaska až do 10. století dáte největší prostor a 20. a 21. století věnujete jen dvě věty (V průběhu druhé světové války bylo roku 1940 území Alsaska obsazeno německým vojskem. Po roce 1945 bylo území vráceno zpět Francii a jeho součástí je dodnes.) Tady je třeba se mnohem více rozepsat, zmínit například i to, jak při poslední správní úpravě regionů Alsasko s Lotrinskem jakoby zmizelo.
Jen na okraj – zvažte změnu nadpisu, protože ve své práci neřešíte kompletně německojazyčné obyvatelstvo ve Francii, ale hlavně jeho část – Alsasko.
Kap. Identita Alsasanů by měla být jednou ze stěžejních kapitol – nestačí tedy 2 odstavce, ale diskutujte zde záležitosti týkající se alsaské identity i z příslušné literatury. To platí i pro další kapitoly, kde už máte docela pěkně zapracované respondenty, ale ty zmínky z literatury zase chybí: Celá praktická část by měla obsahovat
1. výpovědi respondentů
2. vaše komentáře a
3. srovnání s údaji v literatuře – ale to jsme si na seminářích mnohokrát říkali (pořadí je na vás).
V kap. Závěr více akcentujte ty tři pohledy (pohled příslušníka dané minority, pohled příslušníka majoritní společnosti (který s vybranou menšinou přichází do kontaktu), třetí pohled může být různý - buď někdo nezaujatý, nebo pohled příslušníků v „domovském státě“).
Pokud napíšete: Sekundárním zdrojem byly hlavně informace získané z internetových strýnek a knih, díky kterým jsme se dozvěděli další informace…, tak to čtenáři nic objevného nesdělí. Diskutujte tedy odlišnosti z různých internetových portálů (jak chápou Alsasany francouzské servery, noviny, jak se na ně dívají z německé strany…)
Metodologie se musí skládat ze tří částí. První částí je teoretické zázemí metod a technik sběru dat, které jste ve výzkumu použili. Např. když použijete polostrukturovaný rozhovor, tak napíšete, co to ten polostrukturovaný rozhovor je, čím se vyznačuje, jaké má výhody a nevýhody. Poté v druhé části metodologie přejdete k průběhu terénního výzkumu, kde popíšete, jak jste v terénu postupovali, s čím jste se setkali, jaké problémy se vyskytly, jak jste ty problémy vyřešili a jak jste tu metodu / techniku sběru dat (např. polostrukturovaný rozhovor přes Skype) použili v terénu. Třetí část metodologie jsou obecné informace o vašich respondentech, bude zde také jasně uvedeno, zda je respondent zástupce pohledu majority na minoritu, minority na majoritu či externí pohled, aby to bylo jasné. Také je dobré zmínit případné potíže s respondenty (na co nechtěli odpovídat, nebo že jim žádná otázka nepřišla divná…
Nevyváženě působí, když období od kočovných lovců na území Alsaska až do 10. století dáte největší prostor a 20. a 21. století věnujete jen dvě věty (V průběhu druhé světové války bylo roku 1940 území Alsaska obsazeno německým vojskem. Po roce 1945 bylo území vráceno zpět Francii a jeho součástí je dodnes.) Tady je třeba se mnohem více rozepsat, zmínit například i to, jak při poslední správní úpravě regionů Alsasko s Lotrinskem jakoby zmizelo.
Jen na okraj – zvažte změnu nadpisu, protože ve své práci neřešíte kompletně německojazyčné obyvatelstvo ve Francii, ale hlavně jeho část – Alsasko.
Kap. Identita Alsasanů by měla být jednou ze stěžejních kapitol – nestačí tedy 2 odstavce, ale diskutujte zde záležitosti týkající se alsaské identity i z příslušné literatury. To platí i pro další kapitoly, kde už máte docela pěkně zapracované respondenty, ale ty zmínky z literatury zase chybí: Celá praktická část by měla obsahovat
1. výpovědi respondentů
2. vaše komentáře a
3. srovnání s údaji v literatuře – ale to jsme si na seminářích mnohokrát říkali (pořadí je na vás).
V kap. Závěr více akcentujte ty tři pohledy (pohled příslušníka dané minority, pohled příslušníka majoritní společnosti (který s vybranou menšinou přichází do kontaktu), třetí pohled může být různý - buď někdo nezaujatý, nebo pohled příslušníků v „domovském státě“).
14)
Nedotažená formální stránka – psaní velkých a malých písmen: V Lemkovských oblastech, hrubky: rusýnskou… \\Není pravda, že od polské vlády se dříve až statisícový národ nikdy nedostal oficiálního uznání… – podívejte se na současné polské statistiky. Kap. LITERÁRNÍ REŠERŠE – první odstavec je třeba rozvinout (k čemu autor došel).
Kap. METODOLOGIE se musí skládat ze tří částí. První částí je teoretické zázemí metod a technik sběru dat, které jste ve výzkumu použili. Např. když použijete polostrukturovaný rozhovor, tak napíšete, co to ten polostrukturovaný rozhovor je, čím se vyznačuje, jaké má výhody a nevýhody. Poté v druhé části metodologie přejdete k průběhu terénního výzkumu, kde popíšete, jak jste v terénu postupovali, s čím jste se setkali, jaké problémy se vyskytly, jak jste ty problémy vyřešili a jak jste tu metodu / techniku sběru dat (např. polostrukturovaný rozhovor přes Skype) použili v terénu. Třetí část metodologie jsou obecné informace o vašich respondentech, bude zde také jasně uvedeno, zda je respondent zástupce pohledu majority na minoritu, minority na majoritu či externí pohled, aby to bylo jasné (to máte). Také je dobré zmínit případné potíže s respondenty (na co nechtěli odpovídat, nebo že jim žádná otázka nepřišla divná…
V kap. 5.1. HISTORIE RUSÍNŮ V POLSKU nekončete rokem 1989, ale převeďte čtenáře až do současnosti.
V kap. 5. PRAKTICKÁ ČÁST dávejte pozor, ať jednotlivé kapitoly na sebe navazují plynule. To rozhodně není případ kap. 5.4. RUSÍNI VE SVĚTĚ, na kterou bez jakéhokoli vysvětlení navazuje kap. 5.5. ARCHITEKTURA - CERKVE (CERKWIE). Je špatně, když v kap. 6. VLASTNÍ PRÁCE máte hned podkapitolu 6.1. ODPOVĚDI RESPONDENTŮ NA VÝZKUMNÉ OTÁZKY.
Celá praktická část by měla obsahovat
1. výpovědi respondentů
2. vaše komentáře a
3. srovnání s údaji v literatuře – ale to jsme si na seminářích mnohokrát říkali (pořadí je na vás).
Kap. 8.2. INTERNETOVÉ ZDROJE není podle normy, totéž platí i o průběžných citacích…
Kap. METODOLOGIE se musí skládat ze tří částí. První částí je teoretické zázemí metod a technik sběru dat, které jste ve výzkumu použili. Např. když použijete polostrukturovaný rozhovor, tak napíšete, co to ten polostrukturovaný rozhovor je, čím se vyznačuje, jaké má výhody a nevýhody. Poté v druhé části metodologie přejdete k průběhu terénního výzkumu, kde popíšete, jak jste v terénu postupovali, s čím jste se setkali, jaké problémy se vyskytly, jak jste ty problémy vyřešili a jak jste tu metodu / techniku sběru dat (např. polostrukturovaný rozhovor přes Skype) použili v terénu. Třetí část metodologie jsou obecné informace o vašich respondentech, bude zde také jasně uvedeno, zda je respondent zástupce pohledu majority na minoritu, minority na majoritu či externí pohled, aby to bylo jasné (to máte). Také je dobré zmínit případné potíže s respondenty (na co nechtěli odpovídat, nebo že jim žádná otázka nepřišla divná…
V kap. 5.1. HISTORIE RUSÍNŮ V POLSKU nekončete rokem 1989, ale převeďte čtenáře až do současnosti.
V kap. 5. PRAKTICKÁ ČÁST dávejte pozor, ať jednotlivé kapitoly na sebe navazují plynule. To rozhodně není případ kap. 5.4. RUSÍNI VE SVĚTĚ, na kterou bez jakéhokoli vysvětlení navazuje kap. 5.5. ARCHITEKTURA - CERKVE (CERKWIE). Je špatně, když v kap. 6. VLASTNÍ PRÁCE máte hned podkapitolu 6.1. ODPOVĚDI RESPONDENTŮ NA VÝZKUMNÉ OTÁZKY.
Celá praktická část by měla obsahovat
1. výpovědi respondentů
2. vaše komentáře a
3. srovnání s údaji v literatuře – ale to jsme si na seminářích mnohokrát říkali (pořadí je na vás).
Kap. 8.2. INTERNETOVÉ ZDROJE není podle normy, totéž platí i o průběžných citacích…
15)
Už je to skoro hotové, ale ještě mám nějaké věci k dobroušení: v kap. Literární rešerše buďte důslední v uvádění toho, k čemu autor dospěl. Například uvádíte: Tato publikace obsahuje právě odpovědi na otázky, co se týče spojení mezi těmito třemi národy. Už se od vás ale nedozvím právě ty odpovědi na otázky, co se týče spojení mezi těmito třemi národy. Na jiném místě píšete jak se Rusíni v Moldavských principátech přizpůsobili, jaké role měli při válečných konfliktech… Jako čtenář tedy chci vědět jak se Rusíni v Moldavských principátech přizpůsobili (také čemu se přizpůsobovali), určitě mě zajímá, co to vůbec ty principáty byly… Jinde zase: Také se snaží argumentovat, proč každoročně dochází ke snížení počtu rusínsky mluvících osob v Moldávii… Proč tedy každoročně dochází ke snížení počtu rusínsky mluvících osob v Moldávii? Mě ten důvod rozhodně zajímá. Nebuďte takoví tajnůstkáři!
Ještě projděte práci z formálního hlediska (překlepy – např. od hranic s Rumunském, chyby – např. kde byli ukrajinské třídy, huculů vers. Huculů, nedůslednosti – Moldavanka vers. Moldovanka…)
Jak si mám představit ukrajinskou bezmoc – Podle posledního sčítání jsou Ukrajinci v Moldavsku bezmocní…?
Jak si mám tedy představit rozdíl mezi Ukrajincem a Rusem v 18. a 19. století? Byli to tedy Ukrajinci, nebo Rusové? – V těchto dobách Ukrajinci úzce spolupracovali s Rusy a přišli do Moldávie jako Rusové…
V kap. Historické povědomí začínáte trochu zhurta rovnou staroslovanštinou. Trochu to uveďte ještě lépe.
Pozor na některé formulace – Celá řada imperiálních akcí byla spojena s expanzí Ruské říše, která byla tvořena Rusy, Ukrajinou a Běloruskem. Rusy, Ukrajinou a Běloruskem – tady směšujete název etnika (Rusové) a název států (oblastí): Ukrajina a Bělorusko. Dejte pozor na to, kdy se na mapě světa poprvé objevuje Ukrajina a Bělorusko! (Jinde zase máte: Do poloviny 19. století. byl ethnonym „Rusyn“ nejvíce rozšířený v Karpatské Rusi (Galicie, Bukoviny, uherská Rus), jehož země byly pod Rakousko-Uherskem Pozor! V polovině 19. století přece Rakousko-Uhersko ještě neexistovalo – vzniklo až v roce 1867!)
Píšete: V Moldávii žije přes 400 000 Ukrajinců, přibližně 8000 z nich patří etniku Rusínů. Většina z nich se ale s Rusíny neztotožňuje a samotní Moldavané etnikum Rusínů vůbec nezná. Jak jste se tedy dostali (vy, nebo citovaný autor) k tomu číslu 8000? Diskutujte to nějak!
Píšete: Díky tomuto časopisu se etnonymy Rusynů a Rusnaků vrátili do vědeckého a společenského povědomí. Historie Rusů v Moldávii se stala aktivnější. Proč Rusů? Prosím o vysvětlení.
Kap. Náboženská příslušnost/Náboženství je bezesporu zajímavá, ale uniká mi souvislost s Ukrajinci/Rusíny. Nějak tam tu souvislost napište.
V kap. Metodologie máte spousty respondentů, tak je nechte v praktické části pořádně promluvit. Třeba v kap. Tradiční pokrmy (ale i v mnoha dalších) respondenti úplně mlčí! To je škoda!!! V praktické části musíte propojit tři věci: výpovědi respondentů, na to by měly navazovat vaše komentáře a srovnání s údaji v literatuře.
Máte v práci mnoho zajímavých údajů, zajímavé je i samotné téma, máte to moc pěkně rozjeté, tak ať z toho uděláte výstavní kousek
Píše vás to pět, tak to musí být minimálně o 50\-% lepší než práce, kde je autorů méně.
Ještě projděte práci z formálního hlediska (překlepy – např. od hranic s Rumunském, chyby – např. kde byli ukrajinské třídy, huculů vers. Huculů, nedůslednosti – Moldavanka vers. Moldovanka…)
Jak si mám představit ukrajinskou bezmoc – Podle posledního sčítání jsou Ukrajinci v Moldavsku bezmocní…?
Jak si mám tedy představit rozdíl mezi Ukrajincem a Rusem v 18. a 19. století? Byli to tedy Ukrajinci, nebo Rusové? – V těchto dobách Ukrajinci úzce spolupracovali s Rusy a přišli do Moldávie jako Rusové…
V kap. Historické povědomí začínáte trochu zhurta rovnou staroslovanštinou. Trochu to uveďte ještě lépe.
Pozor na některé formulace – Celá řada imperiálních akcí byla spojena s expanzí Ruské říše, která byla tvořena Rusy, Ukrajinou a Běloruskem. Rusy, Ukrajinou a Běloruskem – tady směšujete název etnika (Rusové) a název států (oblastí): Ukrajina a Bělorusko. Dejte pozor na to, kdy se na mapě světa poprvé objevuje Ukrajina a Bělorusko! (Jinde zase máte: Do poloviny 19. století. byl ethnonym „Rusyn“ nejvíce rozšířený v Karpatské Rusi (Galicie, Bukoviny, uherská Rus), jehož země byly pod Rakousko-Uherskem Pozor! V polovině 19. století přece Rakousko-Uhersko ještě neexistovalo – vzniklo až v roce 1867!)
Píšete: V Moldávii žije přes 400 000 Ukrajinců, přibližně 8000 z nich patří etniku Rusínů. Většina z nich se ale s Rusíny neztotožňuje a samotní Moldavané etnikum Rusínů vůbec nezná. Jak jste se tedy dostali (vy, nebo citovaný autor) k tomu číslu 8000? Diskutujte to nějak!
Píšete: Díky tomuto časopisu se etnonymy Rusynů a Rusnaků vrátili do vědeckého a společenského povědomí. Historie Rusů v Moldávii se stala aktivnější. Proč Rusů? Prosím o vysvětlení.
Kap. Náboženská příslušnost/Náboženství je bezesporu zajímavá, ale uniká mi souvislost s Ukrajinci/Rusíny. Nějak tam tu souvislost napište.
V kap. Metodologie máte spousty respondentů, tak je nechte v praktické části pořádně promluvit. Třeba v kap. Tradiční pokrmy (ale i v mnoha dalších) respondenti úplně mlčí! To je škoda!!! V praktické části musíte propojit tři věci: výpovědi respondentů, na to by měly navazovat vaše komentáře a srovnání s údaji v literatuře.
Máte v práci mnoho zajímavých údajů, zajímavé je i samotné téma, máte to moc pěkně rozjeté, tak ať z toho uděláte výstavní kousek
Píše vás to pět, tak to musí být minimálně o 50\-% lepší než práce, kde je autorů méně.16)
Máte to velmi pěkné, mnohem lepší než minule. Opravte jen nějaké nepřesnosti: Kap. Jižní Tyrolsko jako součást Rakousko-uherské monarchie pojednává o době, kdy Rakousko-Uhersko ještě ani náznakem neexistovalo (to je až od roku 1867) – Ve 13. století ovládl Tyrolsko… Pak mám ještě jednu pochybnost: V listopadu 1918 podepsalo Rakousko-Uhersko s Itálií mírovou smlouvu… – v této době už Rakousko-Uhersko neexistovalo (oficiálně zaniklo koncem října 1918, ale třeba Československo si zvolilo za datum svého založení už 28. říjen).
Pak ještě projeďte citace, protože někde máte chyby, např.
ASCHBACHER, Alexandra. „Los von Rom“, Der Spiegel č. 10 (5. 3.2012) Hospodářská a kulturní studia, Němci v Itálii 2012, Praha:Provozně ekonomická fakulta České zemědělské university v Praze. 2012 [online], 2012- [cit. 2018-06-01] Dostupné z : http://www.hks.re/wiki/doku.php?id=nemci_v_italii
To vypadá jako jedna citace, ale asi jste slepili dvě citace do jedné. Taky dávejte pozor na mezery.
Nezapomeňte uvést svá jména (pod nadpis).
Pak ještě projeďte citace, protože někde máte chyby, např.
ASCHBACHER, Alexandra. „Los von Rom“, Der Spiegel č. 10 (5. 3.2012) Hospodářská a kulturní studia, Němci v Itálii 2012, Praha:Provozně ekonomická fakulta České zemědělské university v Praze. 2012 [online], 2012- [cit. 2018-06-01] Dostupné z : http://www.hks.re/wiki/doku.php?id=nemci_v_italii
To vypadá jako jedna citace, ale asi jste slepili dvě citace do jedné. Taky dávejte pozor na mezery.
Nezapomeňte uvést svá jména (pod nadpis).
17)
Něco opravené máte, něco ovšem ne. Proto přece ty připomínky píšu, abyste je zapracovali. Takže ještě jednou:
Necitujte Wikipedii, ale vždy dohledejte původní zdroj! – pokud by to byly jen nějaké obrázky, tak je klidně z Wikipedie berte, ale tady jde o statistiku, což je věc velice citlivá, a různé zdroje pak uvádějí různé počty.
Literární rešerši jste také příliš nepozměnili. Minule jsem psal: Kap. Literární rešerše je také pěkná, ale ke každé výzkumné otázce by měl být příslušný odstavec i v této kapitole. Zda se Poláci cítí být rovnoprávnými občany… – to je neoddiskutovatelné, to tam máte, ale jinde už to tak jednoznačné není. Takže: ke každé výzkumné otázce (podotázce) alespoň jeden odstavec v literární rešerši.
Necitujte Wikipedii, ale vždy dohledejte původní zdroj! – pokud by to byly jen nějaké obrázky, tak je klidně z Wikipedie berte, ale tady jde o statistiku, což je věc velice citlivá, a různé zdroje pak uvádějí různé počty.
Literární rešerši jste také příliš nepozměnili. Minule jsem psal: Kap. Literární rešerše je také pěkná, ale ke každé výzkumné otázce by měl být příslušný odstavec i v této kapitole. Zda se Poláci cítí být rovnoprávnými občany… – to je neoddiskutovatelné, to tam máte, ale jinde už to tak jednoznačné není. Takže: ke každé výzkumné otázce (podotázce) alespoň jeden odstavec v literární rešerši.
18)
Před konečným odevzdáním je třeba zkontrolovat formální a pravopisnou stránku. Kap. Úvod je třeba vylepšit.
Kap. Internetové zdroje je úplně mimo normu, mimo normu je i kap. Literární zdroje. Výsledky výzkumu nemohou být prezentovány jako přepisy rozhovorů (kap. Rozhovory s respondenty). Respondenty strašně moc šetříte. Jejich výpověďmi by se celá praktická část měla jen hemžit, na to by měly navazovat vaše komentáře a srovnání s údaji v literatuře. Některé věty nedávají smysl – např. A zároveň také to, že všechny kultury se mísí, což muže a takže se to i děje ve skutečnosti (???), že spousta menšin se tak asimiluje v majorové (???) společnosti, a tím úplně zanikne. Jiná podivná věta: Katolická a ortodoxní církve byly spojeny proti Islámů (???), ale i v Albánii existovalo náboženství podobné Islamu, ale mělo kořeny v křesťanství - Bektaší. Hrubky v psaní velkých a malých písmen – např. první Albánští emigranti.
Závěr nekoresponduje s výzkumnými otázkami.
Celkově: práce ještě vyžaduje opravdu výrazné úpravy po obsahové i formální stránce.
Kap. Internetové zdroje je úplně mimo normu, mimo normu je i kap. Literární zdroje. Výsledky výzkumu nemohou být prezentovány jako přepisy rozhovorů (kap. Rozhovory s respondenty). Respondenty strašně moc šetříte. Jejich výpověďmi by se celá praktická část měla jen hemžit, na to by měly navazovat vaše komentáře a srovnání s údaji v literatuře. Některé věty nedávají smysl – např. A zároveň také to, že všechny kultury se mísí, což muže a takže se to i děje ve skutečnosti (???), že spousta menšin se tak asimiluje v majorové (???) společnosti, a tím úplně zanikne. Jiná podivná věta: Katolická a ortodoxní církve byly spojeny proti Islámů (???), ale i v Albánii existovalo náboženství podobné Islamu, ale mělo kořeny v křesťanství - Bektaší. Hrubky v psaní velkých a malých písmen – např. první Albánští emigranti.
Závěr nekoresponduje s výzkumnými otázkami.
Celkově: práce ještě vyžaduje opravdu výrazné úpravy po obsahové i formální stránce.
19)
Práce je to velmi pěkná, ale zapomněli jste na mě, resp. na jednu z mých připomínek z minula: …zmínit i příslušné kontroverze s genografickými testy (koho že to vlastně testovali, když říkají, že testovali Rusíny – vždyť i vy můžete mít problém se zařazením některých respondentů mezi Rusíny nebo Ukrajince. Podle čeho tedy při testech určili, že testovaná osoba je Rusín?) Můžete tam klidně diskutovat, jak se genografické testy využívají/zneužívají jako „důkaz“ původnosti některých etnik/etnických skupin/národů, ale moc se už neuvádí, jak ty testy fungují. Nedostatek spočívá v tom, že je velmi obtížné provést standardizaci jednotlivých populací – pro toto testování je samozřejmě klíčové, aby byla objevena nějaká jednoznačná a neměnná známka původu. Současné populace, které jsou prezentovány podle nějakého znaku jako homogenní, ale tuto známku jednoznačného původu nemají – nelze určit znaky (nebo lze?), které dělají jednoznačně například Čecha Čechem nebo Rusína Rusínem.
Pak ještě projděte práci po formální stránce: např. všechny části kap. Seznam literatury je obvyklé řadit abecedně, někde máte nesprávně čárky – např. Právě jednou z těchto etnografických skupin je lid pocházející z Volyně a Haliče pro který se ujal název Rusíni. Někde chybí mezera – např. A.Duchnoviče. (Za tečkou je vždy mezera).
To jsou spíše drobnosti, protože těch chyb a překlepů ve vaší práci mnoho nemáte (a nějaká chybka se vloudí skoro vždycky).
Pak ještě projděte práci po formální stránce: např. všechny části kap. Seznam literatury je obvyklé řadit abecedně, někde máte nesprávně čárky – např. Právě jednou z těchto etnografických skupin je lid pocházející z Volyně a Haliče pro který se ujal název Rusíni. Někde chybí mezera – např. A.Duchnoviče. (Za tečkou je vždy mezera).
To jsou spíše drobnosti, protože těch chyb a překlepů ve vaší práci mnoho nemáte (a nějaká chybka se vloudí skoro vždycky).
20)
Práce je téměř hotová, jen ještě doplňte do kap. Literární rešerše odstavec/publikaci vztahující se k vaší výzkumné otázce Jaký je pohled Němců na tureckou menšinu žijící v Německu?
Minule jsem vám psal přistěhovalci nemusí být národnostní menšinou (mohou být ve skupině cizinců) – ve statistice (nebo odhadech) to nemáte rozlišené… – zkuste to nějak (aspoň stručně) diskutovat.
Minule jsem psal: v případě slova turci si můžete být jistí, že takto je to vždy špatně, a stejně to tam máte znovu: Respondentka Martha říká, že právě turecký čaj je pro turky velmi důležitý
Projděte práci ještě jednou a zaměřte se na pravopis – např. velká a malá písmena (Současná situace Německých Turků…
Zkontrolujte i citace, někde chybí kurzíva – např. PIPES, Daniel. The Mundane Origins of Germany’s Huge Turkish Population. National Review [online]. 2016 [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: https://www.nationalreview.com/corner/turks-germany-history/
Rozšiřte závěr (a držte se opět výzkumných otázek).
Minule jsem vám psal přistěhovalci nemusí být národnostní menšinou (mohou být ve skupině cizinců) – ve statistice (nebo odhadech) to nemáte rozlišené… – zkuste to nějak (aspoň stručně) diskutovat.
Minule jsem psal: v případě slova turci si můžete být jistí, že takto je to vždy špatně, a stejně to tam máte znovu: Respondentka Martha říká, že právě turecký čaj je pro turky velmi důležitý
Projděte práci ještě jednou a zaměřte se na pravopis – např. velká a malá písmena (Současná situace Německých Turků…
Zkontrolujte i citace, někde chybí kurzíva – např. PIPES, Daniel. The Mundane Origins of Germany’s Huge Turkish Population. National Review [online]. 2016 [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: https://www.nationalreview.com/corner/turks-germany-history/
Rozšiřte závěr (a držte se opět výzkumných otázek).
21)
K práci žádné vážnější připomínky nemám, máte to velmi pěkné. Co je ale třeba opravit, resp. doplnit: mezi respondenty máte „velkou rybu“ – Marin C., prezident italské minority v Chorvatsku, ale v textu ho nenecháváte promluvit ani jednou. To určitě doplňte. Podobně i u další respondentky (Marta P.: italská studentka v Terstu) – také, chudák, mlčí. Změňte to, prosím.
22)
Něco opravené máte, něco ne.
Každopádně je třeba projít celou práci z formálního hlediska – máte tam překlepy, neobratné slohové formulace… Např. Tato práce podává čtenářům informace Krymských Tatarech, kteří se začali utvářet na Krymu. – nejsou informace Krymských Tatarech, ale informace o Krymských Tatarech, je nešikovné psát, že se Tataři začali utvářet, ale spíše se utvářelo tatarské etnikum nebo národ.
Vzhorek respondentů pro tuto kvalitativní práci byl menší, kvalitativní. – to je špatně, vzorek (ne vzhorek) není kvalitativní, když je menší…
Není Krymský Khanát, ale Krymský chanát, není schovívavé, není hKrymští, nesprávné psaní velkých a malých písmen – jak se k nim zachová Ruská vláda atd. atd…
Co to je Po napadení referendem…? Co to je uuuBěhem svého života?
Pokud Krymští Tataři jsou velmi moc pohostinní, proč píšete U Krymských Tatarů je velmi vyjímečná vlastnost jejich pohostinnost? To si dost odporuje
Není sunnitský Islám Hanífovy školy, ale sunnitský islám hanafitské školy.
Rozhodně nedávejte do výzkumných otázek Jaký je pohled studentky, která strávila několik měsíců u minority její názor na minoritu? Výzkumné otázky mají nějakou věc zevšeobecňovat (třeba na základě výpovědí respondentů), ale určitě nemá být primárním cílem Vašeho bádání znát názor jedné studentky.
Sjednoťte výpovědi respondentů – někde je to s kurzívou, jinde bez…
Dejte pryč kap. Pohled studentky, které navštívila Krymské Tatary – toto sdělení zakomponujte do textu, ale nedávejte mu vlastní kapitolu.
Seznam literatury je absolutně mimo normu, úplně bez kurzívy, úplně špatně citace z webu. Navíc: neodpovídá uvedená literatura pod čarou a seznam literatury (v seznamu literatury chybí spousta položek). Všechno, co je pod čarou, musí být v seznamu literatury a musí to platit samozřejmě i naopak!
Snažte se vyvarovat expresivních a subjektivních hodnocení – např. přátelskost, pohostinnost a milá povaha: jak to chcete zkoumat a porovnávat s jinými národy? (uveďte kritéria).
Každopádně je třeba projít celou práci z formálního hlediska – máte tam překlepy, neobratné slohové formulace… Např. Tato práce podává čtenářům informace Krymských Tatarech, kteří se začali utvářet na Krymu. – nejsou informace Krymských Tatarech, ale informace o Krymských Tatarech, je nešikovné psát, že se Tataři začali utvářet, ale spíše se utvářelo tatarské etnikum nebo národ.
Vzhorek respondentů pro tuto kvalitativní práci byl menší, kvalitativní. – to je špatně, vzorek (ne vzhorek) není kvalitativní, když je menší…
Není Krymský Khanát, ale Krymský chanát, není schovívavé, není hKrymští, nesprávné psaní velkých a malých písmen – jak se k nim zachová Ruská vláda atd. atd…
Co to je Po napadení referendem…? Co to je uuuBěhem svého života?
Pokud Krymští Tataři jsou velmi moc pohostinní, proč píšete U Krymských Tatarů je velmi vyjímečná vlastnost jejich pohostinnost? To si dost odporuje
Není sunnitský Islám Hanífovy školy, ale sunnitský islám hanafitské školy.
Rozhodně nedávejte do výzkumných otázek Jaký je pohled studentky, která strávila několik měsíců u minority její názor na minoritu? Výzkumné otázky mají nějakou věc zevšeobecňovat (třeba na základě výpovědí respondentů), ale určitě nemá být primárním cílem Vašeho bádání znát názor jedné studentky.
Sjednoťte výpovědi respondentů – někde je to s kurzívou, jinde bez…
Dejte pryč kap. Pohled studentky, které navštívila Krymské Tatary – toto sdělení zakomponujte do textu, ale nedávejte mu vlastní kapitolu.
Seznam literatury je absolutně mimo normu, úplně bez kurzívy, úplně špatně citace z webu. Navíc: neodpovídá uvedená literatura pod čarou a seznam literatury (v seznamu literatury chybí spousta položek). Všechno, co je pod čarou, musí být v seznamu literatury a musí to platit samozřejmě i naopak!
Snažte se vyvarovat expresivních a subjektivních hodnocení – např. přátelskost, pohostinnost a milá povaha: jak to chcete zkoumat a porovnávat s jinými národy? (uveďte kritéria).
23)
Pěkná práce.
25)
Fotografie jsou z antropologie z Brna, ale nemám na to přesný odkaz
ls2018/etnicke_minority_ls_2018.txt · Poslední úprava: 29/05/2024 19:37 autor: 127.0.0.1